DVAJA

Ervín Hodulík

Žánr: činohra
Obsazení: 4 muži, 2 ženy

Dej hry se začne odehrávat v roce 1952 a vrací se zpět o dvacet let, kdy se dva přátelé –herec s lékařem – rozhodnou radikálně změnit své životy. Uvědomují si, že je to právě společnost, která jedinci nasazuje neustále nové masky, bez toho, aby měl možnost zvolit si vlastní. Rozhodnou se tedy, že si oba vytvoří vlastní identitu, kterou budou mít absolutně pod kontrolou a začnou žít úplně nový život.

 

V klerofašistickém Slovenském státě tak oba začínají žít nový život a hra se dělí na dvě linky. Bývalý herec využívá své vrozené schopnosti v politickém prostředí na Úřadě pro propagandu. Potkává se s reálnými postavami jako je ministr Alexander Mach, německý velvyslanec Killinger, režisér Ján Borodáč, nebo Imrich Kružliak. Tato linie je značně nadnesená a satirickým způsobem odhaluje pokrytectví a maloměšťáctví tehdejšího nacistického státu, který je dnes značnou částí veřejnosti považovaný za pozitivní událost. Racionálně založený bývalý lékař se naopak vydá duchovní cestou a stává se knězem, který v evangeliích hledá skutečné Kristovo poselství. Odstraňuje zázraky a hlásá jen kázání, čímž z boha dělá opět člověka. To se však nelíbí představitelům katolické církve, která se ve Slovenském štáte stala tou nejvyšší výkonnou silou a má v rukou velkou moc. Vzniká tak konflikt dvou postojů na nahlížení na evangelia. Druhá linie se nese v duchovním rozjímaní a hledání smyslu života, který muž nakonec najde v lásce.

 

Dějem celé hry provázejí dva konferenciéři, neboť hra  je vystavěná jako divadlo na divadle. Bohémský založený Fridrich Berliatz představuje chaos, po kterém vždy následuje nový systém, či idea a tu ve hře zastává Leonid Legionovič. Oba reprezentují dvě protilehlé strany a společně posouvají děj do pochmurných 50. let totalitního režimu. Oba hrdinové se chovají v rozporu k novému režimu a jsou vyšetřovaní státní policií, poslaní do pracovního lágru a stávají se hlavními postavami v soudním procesu. Režim je nakonec oba dostává na kolena a strhává jim z obličejů masky, pod kterými se skrývá strach z absurdní existence.

 

Hra získala Cenu Českého rozhlasu v Dramatické soutěži o nejlepší původní divadelní hru (navazující na 22. ročník soutěže o Cenu Alfréda Radoka) v roce 2015 a dále Cenu Rádia Devín z dramatické soutěži Dráma 2015.

  Text ve slovenštině v elektronické podobě je k dispozici v DILIA.