VLKŮV SEN O CESTĚ NA MĚSÍC

David Košťák

Žánr: pohádka
Obsazení: variabilní

Já nejsem kluk, mami. Já jsem vlkočlověk. A strašně mě to svědí. Schovávat se pod touhle kůží. Mám drápy. Nikomu by neublížily. Ale mě škrábou pod nehtama. Na zuby mi tlačí tesáky, které chtějí ven. Nikoho by nezakously. Ale mě z nich bolí dásně tak, že skoro nemůžu mluvit. To si nikdo nedovede představit. Nejradši bych se rozeběhl po všech čtyřech. Ale nemůžu. Já jsem vlkočlověk. A být jenom člověk - to je pro mě jako být celý život na vodítku.

Hrdinou je školák Johny, který se necítí být jako ostatní: má totiž pocit, že se narodil do špatného těla. Vypadá jako kluk, ale cítí se být jako vlk. A protože má důvody před ostatními svou výjimečnost skrývat, čím dál tím víc se uzavírá sám do sebe; ve škole se mu posmívají a zůstává nepochopen i ze strany vlastní mámy – ta se snad za něj i poněkud stydí a nejraději by syna odvedla do Mrakofuku. (Děj se odvíjí v zemi ovládané tajemnou Karkulí, jejíž přístroj, onen Mrakofuk, umí „napravit“ každé dítě.) Johny má důvod věřit, že nejjednodušší by bylo odletět na Měsíc. Jedině tam by se nemusel stydět za to, kým doopravdy je…

Vlkův sen hledá odpověď na otázky, které si klade každý, kdo si připadá odlišný a nenaplňuje očekávání ostatních: Jak svému okolí vysvětlit, že jsem jiný/jiná? Proč mě doma nepřijímají takového/takovou, jaký/jaká jsem? Proč mě všichni chtějí měnit? Jak zůstat sám sebou?

Hra vznikla pro Český rozhlas.

 

 

  Text v elektronické podobě je k dispozici v DILIA.