ŠÍPY ANDĚLA ZAPOMNĚNÍ (Flechas del Ángel del Olvido)

José Sanchís Sinisterra

Překlad: Lenka Sovová
Žánr: činohra
Obsazení: 2 muži, 4 ženy

Nacházíme se na klinice, ale jak postupem času zjišťujeme, mohl by to být i blázinec nebo dokonce policejní vyšetřovna. Jsme svědky 4 víceméně monologických pasáží příbuzných, kteří přišli na návštěvu za Ženou X, pacientkou s těžkou ztrátou paměti. Selma hovoří k sestře Mayře, která chtěla studovat antropologii a cestovala po Africe. Efrén mluví ke kadeřnici Veronice z chudé čtvrti jako její bývalý milenec a vzpomíná na jejich toulky po Latinské Americe. Mladík Erasmus naopak přináší dívce Markétě vzkaz od babičky z rodné vsi. A nakonec Dora připomíná Cecílii jejich lesbický vztah a v narážkách se odvolává na jakousi sektářskou náboženskou komunitu, v níž v minulosti obě žily. Když Sestra ukončí návštěvní hodiny, sejdou se všichni v čekárně. Jsou zmatení. Kdo je pacientka? Čtyři ženy nebo jedna? Jde tu o soutěž nebo obchod? Nikdo přeci nemůže žít čtyři životy…     Náhle přichází Sestra, která jim sdělí, že 3 z nich mohou odejít, protože se Ženě X vrátila paměť. Vyvoleným je Erasmus. Žena X s ním chce odjet do rodné vesnice. Pomalu se jí vynořují další a další vzpomínky a dokonce i znalosti (silný je zejména motiv Erasma Rotterdamského a jeho Chvály bláznovství) či vzpomínka na výslech, když ji polomrtvou našli. Erasmus začíná pochybovat, že je to skutečně Markéta a děsí se jizev po bodných ranách, které má žena po celém těle od šípu, jenž v agónii svírala a na němž byla její vlastní krev. X se cítí jako novorozeně, touží po novém začátku a začíná si podmaňovat Erasma. Nakonec vezmou šíp a společně utíkají do neznáma.     Hru uzavírá zdánlivě věcná zpráva Sestry. Popisuje nejen stav kliniky, ale i města: zvláštní režim, sekty, sebevražedné skupiny, institut na „Osvobození od přílivu Lidského Odpadu“, zkorumpované úředníky, násilí, hru s identitou. Sinisterrova záhadná hra je labyrintem temnoty, otázek po vlastní identitě a nebezpečí manipulace. Nabízí mnoho výkladů a jediný obraz světa stiženého přemnožením lidského druhu, byrokracií, bídou a totalitními pořádky. Autor kritizuje současnou generaci bez paměti, lehce manipulovatelnou, mající sklon žít jen okamžikem, ale také schopnou dožadovat se svobody, která je živena ideály.    José Sanchís Sinietsrra (1940) je „klasik“ španělského divadla 2. poloviny 20. století, dramatik původem ze španělské Valencie, zakladatel experimentálního divadla El Teatro Fronterizo. Proslavil se hrou ze španělských dějin Ay Carmela (1986) i dalšími hrami na klasické či historické náměty. Za hru Šípy anděla zapomnění získal španělskou Národní cenu za dramatickou literaturu. Jeho záměrem je zařadit ji do plánované trilogie o lidské mysli, jejímž druhým dílem by měla být hra o autismu.

  Text v elektronické podobě je k dispozici v DILIA.