TŘI DĚJSTVÍ O ČTYŘECH OBRAZECH (Tri dejstvia po četyrem kartinkam)

Vjačeslav Durněnkov

Překlad: Lesia Tomčíková
Obsazení: 7 mužů, 2 ženy

Vjačeslav Durněnkov je nejen známým ale také úspěšným představitelem divadelního hnutí nového dramatu, který trvá na tom, že v divadle má být slyšet hluk ulic. Jazyk jeho her je vybraný, dokonce uhlazený, jeho humor vždy založen na nečekaném spojení různých řečových vrstev a žánrů. Hra Vjačeslava Durněnkova, který se náhle stal idolem značné části nové divadelní generace, byla napsána v roce 2002 a inscenována v divadle “Praktika” dramaturgem a režisérem Michailem Ugarovem, jedním ze zakladatelů divadla “Teatr.doc“, jehož hry „Ohromená Tatjana” a “Oblom off“ v mnoha směrech určily tvář nového dramatu.

Hra Tři dějství o čtyřech obrazech je exkursí do minulosti Ruska, ve které se známé události ukazují ve světle neuvěřitelné, ale přitom důvtipné absurdity. Je to svérázná „poema o ruské duši“, která zahrnuje ironické rozjímání o současném umění, fantazie autora na téma XIX. Století nebo postmoderní hrátky s ruskou historií a literaturou. Vjačeslav Durněnkov si vymyslel neznámého, „peredvižnikům“ blízkého, provinciálního umělce Brašinského, jehož obrazy byly nalezeny v samarském muzeu. Náměty čtyř obrazů ožijí a přemění se v příběh mladého spisovatele Nikolaje obklopeného absurdní skupinou revolucionářů - homosexuálů, inteligentů se složitými sexuálními deviacemi a drsných nihilistek. Minulost a přítomnost se tu prolínají tím nejtěsnějším způsobem. Ve „Třech dějstvích o čtyřech obrazech“se různá období na sebe vrší, tak, že někdy si nejsme jisti,zda máme před sebou suterénní komůrku literáta-začátečníka na konci XIX století , nebo to je pitěrský “squat”(nelegální obsazení domu), kde se scházejí neformálové XX. století. Dle názoru V.Durněnkova je historie cyklická a opakuje se znovu a znovu.

  Překlad vzniká v rámci Překladatelské dílny 2007 a bude k dispozici na podzim 2007.