SORENTO

Michal Šanda

Žánr: existenciální groteska
Obsazení: 6 mužů, 2 ženy

Manželé středního věku, Josef a Dita, pakují zavazadla na dovolenou. Od svatební cesty je to poprvé, co spolu jedou někam do zahraničí. Do Sorenta. K moři. Slunit se. Koupat se ve vlnách. Dosud veškerý čas a síly obětovali na výchovu dětí, teď už ale děti odrostly a osamostatnily se; až na Františka. Jeho fenomenální paměť je po prodělané encefalitidě jednostranně zaměřená pouze na výsledky fotbalových utkání, sestavy mužstev a střelce gólů. Místo radosti z nadcházející dovolené dojde při pakování k ostré hádce. Navíc se překvapivě ukáže, že už v Sorentu ve skutečnosti jsou. Josef přivleče do hotelového apartmánu pytel s pískem. Kromě pláže se z něj vysypou i paklíky bankovek a revolver. Zazní výstřel. Skrz scénu profrčí cyklista. Vzápětí se ozve spláchnutí WC a z něj vyjde trenér se stopkami v ruce. Do vítězství v Giro d´Italia zbývá pět minut, třicet vteřin. Sotva se Dita uvelebí na vysněné pláži, přijde dívka, mladá koketní blondýna a cyklistův triumfální výkřik v cíli splyne s Josefovým orgasmem. Tato zdánlivě nesourodá melanž postav a situací má však svůj pevný svorník, jak se na samém konci hry ukáže. Možná pevný až přespříliš.

  Text v elektronické podobě je k dispozici v DILIA.