Havelka, Jiří (Česká republika)
*(1980)JIŘÍ HAVELKA
Režisér, autor a herec absolvoval v roce 2002 DAMU, obor režie alternativního a loutkového divadla. Svou divadelní práci od začátku zaměřuje na kolektivní improvizaci jako metodu tvorby originálních autorských inscenací. Jeho hry často leží na pomezí činoherního a alternativního, až pohybového či výtvarného divadla. Není proto divu, že v prvních letech po absolvování byl nejvíce spojen s pražským Studiem Ypsilon, kde s generačně spřízněnou částí souboru vytvořil řadu tematicky navazujících autorských inscenací, z nichž největší pozornost vzbudilo originální divadlo o divadle Drama v kostce (2005, nominace na Cenu Divadelních novin) a Kam vítr tam pláž (2008, nominace na Cenu Divadelních novin v kategorii Alternativní divadlo), která přenáší windsurfing na jeviště. V rámci doktorandského studia a částečného pracovního úvazku na DAMU vytvořil se studenty jejich absolventská představení, např. jakýsi trenažér reality v inscenaci Člověče, zkus to! (2006, Cena festivalu Zlomvaz, Cena časopisu Reflex) nebo Velmi společenské tance (2008, nominace na Cenu Divadelních novin v kategorii Alternativní divadlo) a divadelní dokumentární rekonstrukci činů bratří Mašínů Já, hrdina. Permutačním opakováním jedné banální situace vznikla v Dejvickém divadle Černá díra (2007, 1.–3. místo v anketě DN Inscenace roku) a v HaDivadle zdivadelněním Einsteinovy teorie relativity Indián v ohrožení (2008).
V roce 2008 získal Cenu Alfreda Radoka v kategorii Talent roku. Po odchodu ze stálého angažmá v Ypsilonce rozvíjel spolupráci s Divadlem Na zábradlí, s Divadlem na Vinohradech i se zmiňovaným HaDivadlem. Režíroval také několik mezinárodních projektů, např. česko-německý EXIT 89 (2008) či koncertní show s britskými The Tiger Lilies Zde jsem člověkem! Here I am Human! pro Divadlo Archa nebo několik česko-kanadských projektů zahrnujících účast indiánských herců.
Jeho činnost je úzce svázána s „domovským“ souborem Vosto5, jehož je členem. Tato skupina dlouhodobě vnáší do českého divadla čistou improvizaci, slovní žongláž, perzifláž a mystifikaci, především na česká národní témata, například v akrobaticko-bojovo-pohybové inscenaci Pérák – Na jméně nezáleží. Rozhodují činy (2011) či v kritikou ceněné Dechovce (2013 – Cena Divadelních novin v kategorii Alternativní divadlo) a Společenstvu vlastníků (2017 – Cena Marka Ravenhilla za nejlepší českou inscenaci současného dramatického textu za rok 2017; nominace na Hru roku v Cenách divadelních kritiky).
Jeho autorské hry pravidelně získávají hlasy v anketě Inscenace roku a jsou zvány na prestižní festivaly v Čechách, ale též v Polsku, Slovensku, Německu, Finsku, Rakousku, Irsku, Španělsku, Bulharsku, Slovinsku a dalších. Při festivalech často vede workshopy zaměřené na osvojení elementárních prvků divadelního jazyka. Od srpna 2011 je vedoucím katedry alternativního a loutkového divadla (KALD) DAMU, kde již předtím vedl herecký ročník.