Hotakainen, Kari (Finsko)
*(1957)Patří k nejúspěšnějším a nejoblíbenějším současným spisovatelům ve Finsku. Do literatury vstoupil na začátku 80. let 20. století jako básník, ale popularitu čtenářů a uznání kritiky získal především jako prozaik. V překladu do češtiny zatím vyšlo pět Hotakainenových próz: koláž textů o klasikovi americké filmové grotesky Buster Keaton – život a činy (1991, česky 1999) a romány Na domácí frontě (2002, česky 2006), Chrám svatého Izáka (2004, česky 2007), Role člověka (2009, česky 2011) a Slovo boží (2011, česky 2012). Za svůj román Na domácí frontě obdržel nejvýznamnější finskou literární cenu Finlandia i Cenu Severské rady za literaturu. Většinu Hotakainenových děl uvedl do českého prostředí překladatel Vladimír Piskoř, který také přeložil jeho rozhlasovou hru Oštěpař (1997, česky 2012) o vztahu sportu a médií. Pro Český rozhlas hru nastudoval režisér Aleš Vrzák. Zatím posledním dílem Kariho Hotakainena, které na svůj překlad do češtiny ještě čeká, je životopis světoznámého jezdce formule 1 pojmenovaný Neznámý Kimi Räikkönen (2018). Kari Hotakainen začal psát dramatické texty ve druhé polovině 90. let nejprve pro rozhlas, později pro divadlo. Citlivě vnímá společenské a politické nálady a s chutí je ve svých textech reflektuje. Má smysl pro literární zkratku, dramatické napětí a klasické pojetí příběhu. Často si všímá absurdní povahy skutečnosti, které dává tragikomické až surreální vyznění. Dokáže jasně vidět a lakonicky formulovat pointu mnoha drobných, zdánlivě bezvýznamných a vzájemně nesouvisejících situací. Jeho drama Punahukka (2005, Červený vlk) odráží finsko-ruské vztahy po rozpadu Sovětského svazu. Rusko figuruje i ve hře Kuka kukin on (2009, Kdo je kdo), ve které se autor zamýšlí nad tématy absolutní moci, narcismu a přetvářky, resp. ztráty vlastního já. Zatím nejúspěšnější hrou Kariho Hotakainena je monodrama s detektivní zápletkou Služebník (2015), které vtipně charakterizuje celou řadu služebných povolání a pídí se po skutečné podstatě člověka.
FOTO: Laura Malmivaara