NAUČIT SE PLAVAT (Schwimmen lernen, 2012)
Sasha Marianna Salzmann
Překlad: Eva Schulzová
Žánr: činohra
Obsazení: 1 muž, 2 ženy
Felicia a Pep se do sebe zamilují, pět týdnů spolu chodí a pak se vezmou. Jsou spolu šťastní, on se o ni stará a dává jí pocit bezpečí. Feli miluje i jeho rodinu, dokonce i nedělní alkoholové dýchánky s tchánem. Pep považuje vztah s Feli za nejlepší nápad, který vesmír kdy měl. Ale vesmír má spoustu jiných dobrých nápadů. Feli se zamiluje do Lil, tajemné cizinky, a když se Lil rozhodne vrátit do své vlasti u Černého moře, odjede s ní. Společně chtějí začít nový život, ale zjišťují, že jsou v zemi obě cizí. Feli neumí jazyk, je nešťastná v práci a mezi lidmi, Lil brzy po návratu začne toužit po novém útěku. Ženy se uzavírají před světem i jedna před druhou, topí se v nové situaci a nejsou schopny se v ní naučit plavat. Lil nakonec prchá ze společného bytu a života a Feli se vrací – domů? K Pepovi? K rodinnému štěstí?
Tři mladí lidé hledají identitu a štěstí ve světě, v němž příslušnost k rodině a vlasti dávno přestaly být nezpochybnitelnými hodnotami, v němž však proklamovaná svoboda naráží na předsudky a nepochopení.
Formálně hra nabízí tvůrcům mnoho možností – jejím základem je hra, přebírání rolí, vzniká zvláštní druh divadla na divadle. Postavy si vzájemně předvádějí situace, jako by se setkaly po dlouhé době a chtěly si zpřítomnit chvíle, kdy nebyly spolu, napodobují další rodinné příslušníky, přátele apod. Na scéně jsou proto stále všechny tři, tak jako jsou všechny přítomny v životech ostatních, i když zrovna nejsou fyzicky spolu. V předváděných scénách se stírají rozdíly mezi pohlavími, jazyky i národy – Pep se stává kamarádkou Lil, Feli její matkou, Lil je opilcem v baru, který obtěžuje Feli…
Dalším výrazným aspektem textu je jeho muzikálnost, autorka zapojuje do textu úryvky z písní Boba Dylana ad., některé dialogy připomínají hudební duety. Proto byla hra ve Studiu divadla Maxim Gorki Theater v Berlíně, kde měla úspěšnou premiéru v listopadu 2013, inscenována s podtitulem Lovesong od Marianny Salzmann.
Text v elektronické podobě je k dispozici v DILIA.