PŘEHLÍŽENÍ (Blind eye, 2009)
Susannah Finzi
Překlad: Jaroslav Beznoska
Žánr: Drama
Obsazení: 5 mužů, 1 žena
V roce 1982 eskaluje krize na blízkém východě. Palestinci se snaží dosáhnout nezávislosti a Bejrút se proměnil ve válečnou zónu. Do Libanonu přichází Stefan Muller, vyjednavač OSN, který se snaží dojednat příměří mezi znesvářenými stranami. To se mu víceméně daří a běh dějinných událostí se řítí k neodvratnému šťastnému konci. Jenže krev již byla prolita. Najde teď někdo viníky? A dokáže je potrestat?
Většina děje se nicméně odehrává uvnitř kanceláří OSN v Paříži. Ve stínu bejrútské tragédie se prokurátorka OSN zabývající se válečnými zločiny Elizabeth Andersonová snaží spolu se svým kolegou Davidem nalézt důkazy k usvědčení nacistického pohlavára z podílu na válečných zločinech. K tomu potřebují pomoc Stefana Mullera, respektive jeho otce Otty Mullera, se kterým se Stefan řadu let neviděl. Otto Muller byl členem NSDAP a po válce odešel do exilu. Svůj nový domov našel v Salazarově Portugalsku. Spolu se svými vzpomínkami si do exilu odnesl i řadu důležitých dokumentů. Ty samozřejmě mrtvé nevzkřísí, ale mohly by přinést alespoň trochu spravedlnosti.
Sama autorka o hře napsala: „Přehlížení je velká evropská hra, která se zabývá velkými tématy inspirovanými skutečnými událostmi. Soudní proces s válečnými zločinci v 80. letech 20. století je hnacím motorem příběhu, v němž se protínají zájmy právničky zabývající se lidskými právy, mírového vyjednavače a stárnoucího sympatizanta nacistů. Přehlížení nahlíží prizmatem historických událostí nadčasové politické a morální otázky: stíhání válečných zločinců, morální nejednoznačnost lidí žijících v utlačovatelských režimech, nepříjemnou hranici mezi právní etikou a soukromou morálkou i dědictví, které rodiče zanechávají svým dospělým dětem.“
Divadelní hra Přehlížení (The Blind Eye) měla světovou premiéru v londýnském Prince of Wales Theatre již v roce 2009. V roce 2014 byla hra uvedena v Londýně podruhé, tentokrát v Theatre503. V březnu téhož roku se představila i v The Lisbon Players Theatre v Lisabonu. Hra byla velmi dobře přijata jak kritikou, tak diváky.
Text je v elektronické verzi k dispozici v DILIA.