MAHÁBHÁRATA ŽEN (Le Mahábhárata des femmes)
Madavane K.
Překlad: Helena Haraštová (Michková)
Žánr: činohra
Obsazení: 1 muž, 2 ženy (řada vedlejších postav)
MLADÁ ŽENA
… Znala jsem všechny rostliny i keře v naší zahradě. Hlavně ty divoké. Byli to mí jediní druhové.
Svěřovala jsem se jim se všemi svými tužbami. Moje sestra byla příliš malá a nemohla mi rozumět.
V naší obrovské zahradě za domem jsem trávila celé dny. Svět venku jsem neznala. Byla jsem
dokonale šťastná.
Jednoho dne, když jsem si hrála s keři lilku, mě zavolal můj bratr. Neslyšela jsem ho. A když jsem
se konečně rozhodla, že se otočím, keře mě nechtěly pustit. Začaly mě tahat za sárí, které se tím
pádem roztrhlo. „Prosím, nechte mě jít, už se musím vrátit, přijdu zase zítra.“ Můj starší bratr mě
uslyšel. Pomyslel si, že jsem s milencem. Spolu s ostatními bratry vkročil do zahrady, chtěli nás
zabít. „Pozdě,“ řekla jsem jim. „Zrovna skočil přes zeď. Nikdy ho nechytíte. Podívejte se, utekl
vám!“ Ach! Jak byli směšní, ti mí ochránci. Uvěřili mi. Překypovala jsem radostí. Smála jsem se,
když jsem se na ně dívala. Smála jsem se, i když mě potom přivazovali ke stromu.
Vztyčili hranici. Ani zoufalé prosby mé matky, ani slzy mé sestry, ani můj vlastní pláč na ně neměly
vliv. Měla jsem být upálena, aby byla zachráněna čest mé rodiny. A moje panenství bylo odváto
spolu s pachem mého masa, zavrženého, zraněného povýšeností a barbarismem.
S posledním svým vydechnutím jsem své bratry proklela. „Ať je toto pokolení navěky zatraceno!
Za tento zločin zaplatíte neštěstím svých synů! Budu vás pronásledovat všude, za oceán i moře.
Vašich výčitek svědomí si budu považovat, nad mukami, která budete prožívat, budu jásat!“ Můj
poslední obrázek z tohoto světa byl pohled na moji sestřičku. Kapka rosy ve zmatených očích, které
se ze všech sil snažily najít smysl pro její bolest. Slzy mé matky proudily jako vody Gangy. Neměly
moc ten plamen uhasit.
„Staroindický epos Mahábhárata tvoří pověsti, mýty a lidová vyprávění, která stojí v základech indické kultury. Patří tyto zaprášené příběhy minulosti? Nebo se nějak ozývají i v současnosti? V odpověď na tyto otázky napsal Madavane K. svůj text, v němž se do příběhů současných postav prolínají dávné příběhy. Mahábhárata žen je hra syrově dramatická i poeticky obrazivá a přináší autentický vhled do indické kultury.“ (Kateřina Menclerová, dramaturgyně Městského divadla Zlín)
Mahábhárata žen byla představena 16. května 2016 v rámci cyklu scénických čtení, který pořádalo Městské divadlo Zlín.
Text v elektronické podobě je k dispozici v DILIA.