PRO ŠTĚSTÍ

Stanisław Przybyszewski

Překlad: Ladislav Slíva
Obsazení: 2 muži, 2 ženy

Hra klasika polské moderní literatury Stanisława Przybyszewského, příslušníka proslulé berlínské bohémy konce 19. stol., kumpána A. Strindberga, E. Muncha, R. Dehmela a dalších ze slavné berlínské vinárny U černého selete. Po návratu do Polska se stal spolu se Stanisławem Wyspiańskim a Lucjanem Rydelem vůdčí osobností polské umělecké moderny  a hlavním autorem jejího manifestu Mladé Polsko. Za svého života byl literární celebritou evropského věhlasu. Byl také přítelem Jiřího Karáska ze Lvovic a Arnošta Procházky, jehož Moderní revue často publikovala ukázky z jeho díla.

Hra je součástí dramatického triptychu Tanec lásky a smrti, který tvoří tři volně tematicky spojená dramata Pro štěstí, Zlaté rouno a Hosté. Světová premiéra této hry se uskutečnila v roce 1890 v pražském německém divadle a na základě jejího úspěchu ji pak uvedlo i několik českých divadel.

Novinář Mlický žije s Helenou, dívkou, která kvůli němu odešla z domova a rozešla se proto s rodiči. Seznámil se však se světačkou Olgou a imponuje mu, že právě ona si ho vybrala za svého příštího manžela. Heleně se to však Mlický až do poslední chvíle obává říct. Prozradí jí to až Mlického kolega Žďárský, se kterým si Olga kdysi pohrávala a který se chce Mlickému i Olze pomstít. Odnese to nešťastná Helena, která se utopí. Žďárskému se pomsta povedla: Přichází Mlickému a přijedší Olze oznámit, že k nim nechal rakev s Helenou dopravit. Hra končí bušením zřízenců pohřebního ústavu na zděšené snoubence.

  Text v elektronické podobě je k dispozici v DILIA.