ZBYTEČNÍ LIDÉ (Tarpeettomia ihmisiä, 2003)

Reko Lundán

Překlad: Otto Kauppinen
Žánr: činohra
Obsazení: 2 muži, 2 ženy

Text Reko Lundána ohledává fenomén tzv. „rozšířené sebevraždy“, který je ve Finsku jednadvacátého století relativně častým jevem. Jde o případy, ve kterých otec rodiny, který se rozhodne dobrovolně odejít ze světa, nejprve zabije svoji manželku či děti. Text se snaží hledat důvody, které k tomuto destruktivnímu chování mohou vést. Asi čtyřicetiletý Kari přišel o práci a jeho rodina je ve finanční tísni. Jeho manželka Tuula nyní vydělává více než on, což Kariho deprimuje. Odmítá však vzít práci uklízeče, protože je na to příliš hrdý. Hádají se a Kari Tuulu uhodí, což ho později velmi mrzí. Postupně začíná trpět i jejich osobní život. Tuula bývá po práci příliš unavená a nemá chuť na sex. Když Kari připraví slavnostní večeři při svíčkách a Tuula chce jít přesto přímo spát, Kari se rozzuří a Tuulu zmlátí do bezvědomí. Myslí si, že je mrtvá, a ve svém deprimovaném stavu mysli se rozhoduje situaci vyřešit nejhorším možným způsobem: odveze jejich dítě k přátelům a sám se pokusí o sebevraždu v autě. Srážku přežije, zůstane však ochrnutý na celé tělo. Tuula, která nebyla vážně zraněna, ho navštíví v nemocnici, kde mu nevyčte svoje zmlácení či pokus o sebevraždu, ale nedostatek odpovědnosti za budoucnost jejich dítěte: 

„JAKÝM PRÁVEM NECHÁVÁŠ SVOJE DÍTĚ, ABY TĚ VOLALO ZPÁTKY ZE TMY? JAK SE, TY HRDINO, OPOVAŽUJEŠ HODIT SVOJE BŘEMENO NA RAMENA SVÉHO DÍTĚTE? JAK TO MŮŽE TŘÍLETÝ UNÉST? JAK TO MÁ ZVLÁDNOUT?“

Text formou realistického dramatu zpracovává Kariho pocit ztráty sebeúcty z toho, že zklamal jako muž a že ho žena nahradila na postu živitele. Lundán kritizuje egoismus a neschopnost člověka přijmout zodpovědnost za svoji rodinu. Když Kari najíždí autem do sloupu, myslí primárně na to, že jemu samotnému to ukončí trápení.

Hra byla formou scénického čtení představena na festivalu Specific 2016.

  Text v elektronické podobě je k dispozici v DILIA.