KDO JE TEN DIZZY GILESPIE

Alla Sokolova

Překlad: Ladislav Slíva
Žánr: melancholické scény
Obsazení: 12 mužů, 11 žen

Obrazy ze života obyčejných ruských lidí. Centrem hry je vztah dvou mladých lidí, Aljoši a Káti. Aljoša je hudebník, který obdivuje trumpetistu Gilespieho a chtěl by hrát jako on. Káťa je začínající studentka medicíny, která žije u svého těžce nemocného dědečka, o kterého pečuje a přitom pracuje na tři směny v telefonní ústředně, aby jej i sebe uživila. Její matka, válečná vdova, se totiž znovu provdala za významného oceánologa, ale životního suchoprda, se kterým má dvě děti a musí plnit všechny jeho příkazy a požadavky a na Káťu a svého otce nemá čas. Ve hře se objevují i další postavy - Kátiny kolegyně z telefonní centrály - Kláva, utahaná, zlostná čtyřicátnice, kterou opustil muž a nechal jí na krku dvě děti, a mladí, bezstarostní Galja a Žora, pár bývalých kamarádů, z nichž jeden svedl druhému ženu a chtějí to u vodky - samozřejmě bez úspěchu - vyřešit, pár mladých lidí, kteří se sejdou na novoročním mejdanu u Aljošova kamarády Izji, ale také slovutný chirurg, profesor lékařské fakulty, kterého Káťa prosí, aby osobně operoval jejího dědečka, jehož záchranka odvezla do jeho nemocnice, Aljošova bytná, teta Gruňa ad.

V závěru hry Kátin dědeček i přes nejlepší péči při operaci zemře na zástavu srdce. Zoufalá osamělá Káťa hledá záchranu u Aljoši. Ten si ovšem přiznal, že nikdy žádným Gilespiem nebude, že zůstane jen perkusistou druhořadé mladé kapely, a ze studu z tohoto poznání odjel ke své matce na Ural. Káťu přijímá jen Aljošova bytná teta Gruňa, která jí nabídne, aby u ní bydlela, protože Káťa se do dědečkova bytu nechce vrátit. Gruňa Kátě dodává víru, že ji v životě přece jen někde potká štěstí.

  Text v elektronické podobě je k dispozici v DILIA.