VĚCIČKY (2016)
Vanda Zaplatílková Hutařová
Obsazení: 1 muž, 2 ženy
Michal přijíždí na žádost těhotné sestry Kristýny domů, aby vyklidil svůj bývalý pokoj pro její očekávané miminko. Po cestě potká ve vlaku Bohdanu, dívku, se kterou se v dětství oba sourozenci kamarádili. Následné setkání těch tří v domě Kristýniných a Michalových rodičů způsobí, že povstane jemný prach ze všech poliček, hraček, plyšáčků a věciček v jejich bývalých dětských pokojíčcích, a odhalí drobná tajemství jejich duší.
Zatímco oba sourozenci žijí už dlouhá léta bez rodičů (ti se odstěhovali do zahraničí) a působí tedy chladně a nepřístupně, Bohdana, která navštěvuje maminku každý víkend, ztělesňuje teplo domácího krbu. Oni jsou mlčenliví, ona upovídaná. Oni žijí přítomností, ona ráda vzpomíná:
Bohdana: (trochu zahanbeně) Schovávám si všechny svoje oblečeníčka a věcičky z dětství a tak jsem myslela… (Kristýna na ni zůstane zírat) Mám ráda svoje vzpomínky.
Hra kombinuje civilní situace zaznamenávající střetnutí tří postav, bývalých dětských kamarádů, s groteskními loutkovými výstupy, které se vztahují k jejich vzpomínkám, představám a snům. Právě skrze loutky může divák nahlédnout do nitra postav a třeba i pochopit zdroj jejich jednání v civilních pasážích. Drama bylo inspirováno výpověďmi absolventů herectví Zlínské soukromé vyšší odborné školy umění a vzniklo na náměty dramaturga Vladimíra Fekara a režisérky Anny Petrželkové.
Text v elektronické podobě je k dispozici v DILIA.