KOČKA (Le Chat)
Georges Simenon
, Christian Lyon
, Blandine Stintzy
Překlad: Irena Novotná
Žánr: činohra
Obsazení: 1 muž, 1 žena
MARGUERITE: Ježíši, Maria, Josefe…
EMILE: ...Vida!... Odepíšete si 300 dnů očistce. Vedete si pořád účty, viďte?... Stejně vás čeká peklo!
MARGUERITE: Ježíši, Maria, Josefe, Ježíši, Maria, Josefe, stůjte při nás.
EMILE: Tak ty se budeš tvářit, že jsem vzduch?! Nebudeš se mnou mluvit? Jak chceš! Ale mě nutit k mlčení nemůžeš! Já mám právo mluvit! Jsem tu doma, přispívám na domácnost. Mám právo mluvit! A taky budu mluvit! Vidíš?! Mluvím, mluvím a mluvím. (Vtom mu dojde inspirace, dá se proto do zpěvu) Lalala. Jsem tady doma! (Uvědomí si, jak je směšný. Nechá toho) Tohle se ti nepovede! Mě neumlčíš! Vždyť ty si potřebuješ pořád stěžovat nebo někoho pomlouvat. Dere se to z tebe ven jako hnis z rány. Je to silnější než ty.
Psychologické drama Kočka vykresluje mistrně duševní pochody dvojice starších manželů, dvou rozdílných povah i světů, které svedla dohromady samota. Na rozdíl od slavné filmové adaptace Pierra Graniera-Deferra s Jeanem Gabinem a Simone Signoretovou v hlavních rolích se divadelní přepis drží více Simenonovy předlohy a popisuje krach manželství lidí vstupujících do nového svazku v pozdním věku. Emila a Margueritu pojí kromě osamělosti zvláštní druh závislosti jednoho na druhém – nemohou žít ani spolu, ani bez sebe – a rozdělit je může pouze a jenom smrt.
Text v elektronické podobě je k dispozici v DILIA.