ODE ZDI KE ZDI

Jan Jurek

Žánr: komorní psychologické drama s prvky komedie
Obsazení: 3 muži, 1 žena

Příběh čtyřicetiletého Tomáše, který se z mnoha příčin teprve v tomto věku osamostatňuje, učí se přijmout zodpovědnost sám za sebe a nečekat pomoc od druhých. Zkouší se „odstřihnout“ od vlivu svých nejbližších a jít si svou cestou, odhodlaný zdolat překážky, které se vyskytnou. Je to něco za něco, vnímá to a učinit takové rozhodnutí pro něj s ohledem na jeho minulost není snadné. Paradoxně mu to usnadní jednání jeho otce, který při své dominanci manipuluje s okolím a s ním také. Už nechce být pod jeho vlivem ani mu dovolit, aby zasahoval do jeho způsobu bytí, které je v rozporu s otcovými představami. Nemohou a už ani nedokáží nalézt společnou řeč, jejich setkávání je vždy dosti vyhrocené a plné emocí, ran z minulosti, které se ne a ne zahojit. Míjí se prakticky ve všem, byť nelze zpochybnit, že si jeden druhého v něčem navzájem váží a tato ambivalence citů, tato propojenost lásky a zloby je to, s čím si Tomáš neví rady a co ho chvílemi paralyzuje a nutí ho chodit „ode zdi ke zdi“. A tak působí i jeho způsob rozhodování, jeho žití, ale spíše navenek pro ostatní. Pro něj je to součást vnitřního prožívání, vypořádávání se s něčím. Do hry také vstupuje Tomášův starší bratr Kamil. Ten dokáže být vůči mladšímu bratrovi přece jen více empatický. Na druhou stranu když spolu komunikují, je to jako by si jel každý po své koleji. Z toho někdy pramení i Tomášovo zoufalství, jakoby uvažoval v jiném modu, jakoby byl pro své nejbližší „z jiné planety“ jen proto, že nedokáže a nechce žít jako oni.

Ze začarovaného kruhu mu nakonec pomůže Kateřina, která vstoupí do jeho života banální situací – jakožto poštovní doručovatelka mu přinese poštu. Ti dva v sobě naleznou víc než jen pomíjivé zalíbení. Vyvine se mezi nimi pozvolna vztah plný lásky, která se pro Tomáše stane hybnou silou v jeho dalším rozhodování. To vše pak umocní i zjištění, že Kateřina s Tomášem čeká dítě. Stane se to neplánovaně náhodou, i když z perspektivy toho, co a jak se zde odehrává a co zde zazní, náhody spíše neexistují. Tomáš se k tomu postaví čelem, je ochoten přijmout odpovědnost nejen za sebe ale i za někoho druhého a za své právě narozené dítě v závěru hry. Vše se mění, i jeho vztah s otcem, bratrem, vnímání toho, co je důležité a co lze najednou hodit stranou, i když tušíme, že ne vše lze zapomenout a nebýt tím v budoucnosti ovlivněn. Každopádně vyústění je takové, že pro Tomáše tu začíná něco nového, co ho posouvá z role „chlapce“ směrem k roli dospělého muže, otce a partnera v jedné osobě. Zda se mu to ovšem plnohodnotně podaří, není jasné, minulost nelze vygumovat a rány na duši také ne. Přesto má smysl bojovat a nevzdávat se. To je i poselstvím této komorně laděné hry, která přináší i odlehčenou místy i komediální polohu.

  Text v elektronické podobě je k dispozici v DILIA.