STŘEPY Z LUCERNY

Vladimír Zajíc

Žánr: loutková hra
Obsazení: 5 mužů, 5 žen

Příběh s využitím textu báchorky Lucerna od Aloise Jiráska má mystifikační zázemí, neboť má být poctou dávným ochotníkům z Horšovského Týna, od něhož něco přes dvacet kilometrů leží mlýn, o který se v Lucerně jedná. Tehdejší soubor „prý“ svou vlastní úpravu nazval: „Próba na Lucernu Prvního Vlasteneckého a Okrašlovacího spolku z Horšovského Týna pod laskavou patronací knížete Trauttmannsdorffa.“ Hru začali zkoušet v létě roku 1914, jenže místo Lucerny nakonec hráli zcela jiný příběh v zákopech na Piavě. Samotný text obsahuje cca 40% Jiráskova textu, zbytek jsou snahy o návrat k původní úpravě, ale na povrch souběžně vyplouvají rozpory, které mají kořeny v současném stavu divadelního souboru. Je jich prostě na hru málo a tak některé postavy musí zdvojit, některé jsou marionety, další zas pivní láhve s vlastními vinětami, které dodal majitel pivovaru sponzor Mušketýr. Na jevišti jsou stále všichni jako svědci dění při rekonstrukci, a svými současnými poznámkami a glosami komentují, co bylo tenkrát a co je teď. Tím znesnadňují zkoušení pocty svým předchůdcům. Někteří ještě tápají a hledají ve scénáři, ale situace samotné Lucerny hrají naplno. I když v textu hry jsou dramatické postavy zásadně označovány jejich jmény, objevují se zde i pravá jména divadelníků – viz seznam postav. Ty samozřejmě je možné/nutné nahradit jmény toho souboru, jež se realizace ujme.

Použité kuplety pocházejí ze hry J. K. Tyla Tvrdohlavá žena. Jestliže se v textu, co hudební doprovod, objevují kytara a valcha je možné nejen nahradit, ale dodat jich i více.

  Text v elektronické podobě je k dispozici v DILIA.