VYHNÁNÍ ANEB GODOT, JEDNÁNÍ TŘETÍ (La Seconde Chute ou Godot, Acte III, 1993)
Sylviane Dupuis
Překlad: Tereza Prymak
Žánr: jednoaktovka
Obsazení: variabilní (5 herců, 1 figurína v životní velikosti)
ESTRAGON: Dobře. Tak uvidíme. (K Chlapci, drsně.) Posílá tě Godot?
CHLAPEC: Ano, pane.
ESTRAGON: No a? Přijde?
CHLAPEC: Ano, pane.
VLADIMÍR (přidušeně): Jak jako „ano, pane“? Pleteš si text, pitomče! (Třese chlapcem jako
jabloní.) Godot přece NEMŮŽE přijít… už čtyřicet let nejde… a stovky kritiků, teoretiků,
profesorů, nevzdělanců a diváků opakujou, ŽE NEVÍME, KDO JE GODOT, že Godot není
nikdo, anebo je to smrt, nebo hloupá slovní hříčka na „God“, tedy Bůh… protože když není
Godot, není ani Bůh: je ne-pří-tom-ný – nebo dokonce neexistující… chápeš? Takže,
METAFYZICKY VZATO, Godot NEMŮŽE a NIKDY NEBUDE MOCT přijít. Hotovo
dvacet. (Zastaví se, lapá po dechu.)
Málokoho by čtyřicet let čekání na někoho, kdo pořád nepřichází, zanechalo bez následků. Vladimír a Estragon nejsou výjimkou. Zdá se však, že nadešel večer, kdy se Godot konečně objeví… Bude mít toto setkání kýžený účinek? Dostanou odpovědi na svoje otázky? A co ostatní Beckettovy postavy, Pozzo, Lucky, Chlapec? A co ona žena zvláštního Claudelovského jména? A co onen muž, který by podle siluety mohl být… Samuel Beckett osobně?! Může snad autor pomoci vyřešit úlohu, která zdánlivě žádné řešení nemá?
Text v elektronické podobě je k dispozici v DILIA.