ODBOJÁŘKY

Jiří Just

Obsazení: 4 ženy

Po letech se sejdou čtyři vězeňkyně z doby normalizace. Přestože nebýt kriminálu by se nikdy nepotkaly –  bývalá prostitutka, šmelinářka, cikánka a disidentka – vypadá to, že společně prožité utrpení se zpětně jeví jako přátelství. Mají si co říct a nač vzpomínat.

Ovšem jen do chvíle, kdy protřelá a jaksi nejmenovaná šéfka, prostitutka Saša (z jejíž iniciativy se setkání uskutečnilo) navrhne, aby si podaly žádost o osvědčení účastníka protikomunistického odboje: mají na to právo  získali to i lidé, kteří za komunistů vůbec neseděli a ona má konexe i „kompra“. Jde jen o to se navzájem domluvit, svědectví čtyř už má váhu. Pravda je to, co si říkaly mezi sebou, u soudu lhaly, aby dostaly měkčí paragrafy. Stačí kreativně pootočit to, co je ve spisech: rozkrádání majetku v socialistickém vlastnictví byla vlastně sabotáž, cikánka „bola pekná mačka a papaláši ju chceli sexuálne zneuživať a kamarati tých sviňarou len trestali“. A mezi  klienty Saši patřili i hosté z kapitalistické ciziny, kteří byli tajným informačním kanálem pro disent, jak by jí mohla dosvědčit kolegyně chartistka. Jenže právě tady tvrdě narazí: z hlediska „vyššího principu mravního“ i znalosti lidí v komisích to disidentka kategoricky odmítne a během hádky, při níž vycházejí na povrch animozity v kriminále potlačované, odchází. Záhy ji následují ostatní. Tuhle „zradu“ zhrzená Saša neunese, polyká prášky na uklidnění, zapíjí to čímsi tvrdým. Na konec se splní věštba cikánky: dnešní večer skončí tragicky...

  Text v elektronické podobě je k dispozici v DILIA.