SHEDDING A SKIN (Shedding a Skin, 2020)

Amanda Wilkin

Překlad: Nepřeloženo
Žánr: monodrama
Obsazení: 1 žena

Představte si, že v té nudné, nicneříkající práci konečně z plných plic vykřiknete, co si o celém vyumělkovaném světě korporátu myslíte. To přesně udělala mladá třicátnice Myah, která divákům upřímně vypráví příběh své osobní krize a dozrávání. Po této události pochopitelně nejen dostává vyhazov (a naprosté nepochopení poslušných zaměstnanců systému k tomu), nenachází ale zastání ani u přítele. Opuštěná od přátel i rodiny se kvůli snížení výdajů nastěhuje do bytu ke starší dámě, kterou zahaluje aura mlčení a nepřístupnosti. Posléze se však dozvídá, že tato černošská žena kdysi velmi upřímně bojovala za svobodu. A nadto si dovolila mít partnerku, což bylo v kontextu minulého století neslýchané. Dvě ženy z odlišných generací prožívají v závěrečné scéně něco jako nový nádech, cítí ve vzduchu svěžest svobody.

Autorka vyhrála za tuto hru Verity Bargate Award 2020 mezi rekordními 1493 uchazeči. Její výkon (ve své hře v Soho Theatre též hraje) vyráží dech. Navzdory těžkostem hlavní postavy je schopná proložit svůj text průhledy do okolního světa a sebeironickými vtípky.

Autorka se speciálně pro české poměry uvolila, že protagonistka nemusí být černoška, ale z jakékoli české etnické menšiny (romské, vietnamské atd.). Tím vychází vstříc českému divadlu. Zároveň je možné scénu z Trafalgar Square nahradit vhodným lokálním náměstím. 

  Text originálu v elektronické podobě je k dispozici v DILIA.