ROZHOVOR O FRANZI KAFKOVI V LERCHENFELDERSTRAßE 113, VÍDEŇ (Ein Gespräch über Franz Kafka in der Lerchenfelderstraße 113 Wien, 2023)

Alena Wagnerová

Překlad: Petr Dvořáček
Žánr: činohra
Obsazení: 1 muž, 2 ženy (hlas Franze Kafky)

Je 6. července 1920. Po prvním setkání Mileny Jesenské s Franzem Kafkou při jeho návratu z léčení v Meranu, na ni čeká její manžel Ernst Pollak neklidně v jejich bytě. Vrátí se Milena ze své ranní procházky na poštu a zůstane s ním ve Vídni jako dosud? Nebo odjede, - možná že už odjela - do Prahy, kde bude žít s Kafkou? On sám jej sice považuje za největšího autora jeho generace, ale Milenu kvůli němu nechce ztratit. Vyčítat si snad může jen, že to sám zavinil, když jí navrhl, aby překládala do češtiny jeho texty, a tak se s ním seznámila a teď si spolu pilně dopisují.

Milena zatím plna radosti běží po schodech, Kafkův dopis v ruce. Zatímco v kabelce hledá klíče, stojí najednou ve dveřích její muž. Když chce rychle Kafkův dopis schovat, Pollak se rozesměje: V jejich bytě přece Kafkovy dopisy všude leží, aby si je mohl přečíst… Jsou přece tak krásné a on je tak rád čte ...,odpoví mu Milena a tím začne jejich rozhovor, v němž se střídají pasáže porozumění a cizoty. Milena chtěla žít ve Vídni konečně rodinným životem, ale její muž chodí jen po kavárnách a je jí nevěrný. Ten ji ale zase upozorňuje na to, že s Kafkou bude žít jeho život a ne svůj. Bude mu patřit. jak jí píše ve svém dopise. V rozhovoru oba argumentují citáty z Kafkova díla nebo jeho dopisů.

Z bytu nad nimi se náhle ozve pasáž z Rigoletta, “O jak je měnivé, to srdce ženy," kterou Pollak zná a s nadšením česky, německy, a italsky zpívá. Milena mu nato přečte, aniž řekne jméno autora, z Rilkových Zápisků Malta Lauridse Brigga odstavec, že ženy byly staletí dělnicemi lásky a na čase teď je, aby muži na lásce svůj podíl převzali. Pollak je textem nadšen, považuje jej ale za pro něj neznámý text Franze Kafky; a tím se ztrapní.

V tom do jejich bytu přijde s vyžehlenou Pollakovou košilí domovnice a důvěrnice Köhlerka, kterou známe z jejich fejetonů v Tribuně, nadšená tím, co za dveřmi slyšela za krásný text. Začne vyprávět o svém manželství, laskavých telefonátech Franze Kafky, protože jediná v domě má telefon. A pak se rozhovoří o tom, že podle její zkušenosti každá zralá žena potřebuje dva muže, manžela, aby vydělával a laskavého milence, jak to teď má se svým Arnimem teď ona. A pak se odporoučí, protože už na ni čeká operní pěvec z horního patra Hans Duhan.

Na Pollakovu otázku, co Milena říká tomu hlasu lidu, ona odpoví: "Franze Kafku budu milovat a s Ernstem Pollakem žít. A tak to zůstane." Mezi člověkem a mužem, ale přitom rozlišuje, když dodává: “Víš, ono žít s Tebou znamená milovat Pollaka jako člověka, ale ne jako svého muže.“

  Text v elektronické podobě je k dispozici v DILIA.