I ROPUCHY MOHOU BÝT ŠÍLENÉ (Les crapauds fous, 2018)

Mélody Mourey

Překlad: Petr Christov
Žánr: činohra
Obsazení: 5 mužů, 4 ženy (hrají 20 rolí)

Hry inspirované skutečnými událostmi mají v dějinách divadla své nezastupitelné místo, neb přinášejí jak velmi potřebné poznání naší minulosti, tak napomáhají nasvítit historické momenty novým světlem. Na pomezí dokumentu a fikce se pohybuje i hra talentované francouzské herečky, autorky a režisérky Mélody Mourey (*1989), která si jako své téma pro tentokrát zvolila — sice již mnohokrát traktované ale přesto stále nevyčerpané a stále živé — období druhé světové války a osudů lidí během holokaustu. A její příspěvek stojí rozhodně za pozornost.

Hra I ropuchy mohou být šílené připomíná událost, která je přitom poněkud stranou masového zájmu, byť bývá někdy označována jako příběh „polského Oskara Schindlera“. Událost je to ovšem spektakulární a ve hře M. Mourey ožívá v podobě pátrání mladé dívky (vnučky jednoho z aktérů) po stopách odboje vedeného dvěma odvážnými lékaři. Pohybujeme se přitom ve dvou časových rovinách — v roce 1940 a také o padesát let později. A navzdory vážnému tématu nechybí humor, milostná zápletka ani nejedno překvapení.

Proč tedy nevyrazit po stopách příběhu, v němž se jistý muž rozhodl, že by ve východopolském městečku Rozwadóv snad mohl zachránit nemalé množství místních obyvatel před deportacemi do pracovních a koncentračních táborů tím, že vyvolá fiktivní epidemii tyfu. Ptáte se, jak se to dělá? Tak to vám názorně ukáže nová francouzská hra, která měla v autorčině režii premiéru na podzim roku 2024 v pařížském Théâtre de la Renaissance a zaznamenala velmi příznivý divácký i kritický ohlas.   

  Text v elektronické podobě je k dispozici v DILIA.