METEOR
Friedrich Dürrenmatt
Překlad: Jiří Stach
Žánr: komedie
Obsazení: 11 mužů, 3 ženy (kritikové, nakladatelé, policisté a další)
Schwitter: Kdybych neumíral, stala byste se mou milenkou. Promiňte mi ta slova, ale tváří v tvář věčnosti...
Augusta: Ale ovšem, pane Schwittere.
Schwitter: Nohy už necítím. Poslyšte, Nyffenschwandere, umírání je úžasné, měl byste to taky prožít! Myšlenky, které člověk dostává, zábrany, které padají, obzory, které se před ním otvírají! Prostě něco velkolepého!
Je léto a úmorné horko. Malíř Hugo Nyffenschwander maluje v podkrovním ateliéru svou ženu, která leží nahá na posteli. Rádio ohlásí, že nositel Nobelovy ceny Wolfgang Schwitter právě zemřel. V tom zadýchaný nebožtík do ateliéru vstoupí - zná ho z dřívějška, když v něm pracoval. Utekl z nemocnice a rád by si ateliér na deset minut pronajal, aby zemřel na známém místě. Manželé překvapeně souhlasí. Ani nestačí z místnosti odejít, když se na prahu objeví farář Lutz, který je bez sebe radostí, že se prostřednictvím Schwittera, který byl prohlášen za mrtvého a nyní je vzkříšen, ocitl tak blízko Bohu. Zážitek ze setkání se vzkříšeným mužem je ale na pastora příliš – umírá v posteli vedle Schwittera, který stále žije. Dokonce požádá krásnou malířovu ženu, aby si k němu do postele lehla, což malíř nese velice nelibě.
Do ateliéru poté přichází kritici a nakladatelé a kladou věnce na mrtvého Schwittera. Když odejdou, Schwitter zase vstává, stále žije. Malíř vyhrožuje Schwitterovi, že ho za noc strávenou s jeho ženou, zabije. Schwitter po smrti touží a tak rád souhlasí. Než ale stihne malíř ubít Schwittera k smrti, padá ze schodů a sám umírá. Do ateliéru přichází Armáda spásy a velebí vzkříšeného Schwittera oslavnými písněmi. Ten jen zoufale křičí: „Kdy už konečně chcípnu?“
Friedrich Dürrenmatt o své hře:
„Budu psát novou hru. Téma: Smrt. Středem je dnešní umírající člověk.
Vědomí blízké smrti mu dává nesmírnou, ničivou sílu. Tváří v tvář smrti se
nezměrně stupňuje jeho individualismus, mizí každá společenská vazba.
Ukazuji, že nihilismus není učení, ale lidský postoj. Hra se jmenuje Meteor.
Jak známo, při vstupu do zemské atmosféry se meteor hrozivě rozpálí
a nežli vyhasne, vydá ze sebe fantastickou zář.“
Text v elektronické podobě je k dispozici v DILIA.