NEBUDEM TO ROZMAZÁVAT
Miroslav Stoniš
Žánr: Bohapustá komedie
Obsazení: 6 mužů, 3 ženy
Dekorace: byt u matky, byt u syna, zámecký park a kaple
Bohapustá komedie, ztřeštěná groteska, hra utržená ze řetězu, pojmenuj si tu hru jak kdo chceš. Zrodila ji naše současnost se všemi protimluvy, hamižnostmi a neuvěřitelnými morálními kotrmelci. Jedna postava za druhou, ať už je to stařičká matka - hraběnka a zámecká paní, která našla pozdní lásku, nebo otec - policejní důstojník ze starého režimu, jenž také nalezl svou pozdní lásku, stejně jako jejich nedonošený syn Heřman, který však není tak docela vlastní, a ovšem také jeho žena Marta, jež však je už tak trochu vdova... ti všichni jsou střelení a pitomí jak necky, ale nepatří do blázince. Patří mezi nás, protože my konec konců nejsme jiní. Platí to i o advokátovi Karlovi, nalezeném a hned zase ztraceném synovi, o komorníkovi a kandidátovi na Nobelovu cenu Franzovi, a nakonec i o komorné Máry, prosté děvčici z hor.
Jednoho rána se rozpoutá - oč stupidnější, trapnější a komičtější, o to sveřepější - boj o restituovaný majetek a dvěma pohřebníkům, kteří ten boj sledují, jde z toho hlava kolem. Tři vinohradské činžáky, rokokový zámek uprostřed rozsáhlého parku, nemluvě o polnostech, lesích, bažantnici a jihočeských rybnících... To všechno po dvou výstřelech z kulovnice získá ten, kdo je nejmazanější ze všech.
Že by se nic z toho, co se v této hře předvádí, nemohlo stát? Dramatik Miroslav Stoniš napsal svou komedii tak, že i ty nejpitomější situace jsou pravdivé. Ale hlavně: jsou k smíchu.
Text je k dispozici v DILIA.