VELKÝ SMUTEK ŽEN

Tomáš Hájek

Obsazení: 4 muži, 2 ženy

V pořadí druhá divadelní hra filosofa a spisovatele T. Hájka vychází knižně (stejně jako jeho první dramatické dílo „Najbrtův syndrom aneb Fujtajxl“) v nakladatelství Jaroslav Bárta, Studio JB v produkci umělecké agentury Foibos. Bizarní vyprávění na pozadí pádu režimů líčí příběh tajných policistů na východ od Železné opony, kteří vyšetřují důvody, které přiměly dva tisíce žen, aby se shromáždily na pohřbu svého gynekologa Richarda Gajdy. Posléze se ukáže, že nikdy neměli sexuální styk s ženou, dokonce ani s vlastní manželkou.
  Konfident, typ předlistopadového veksláka, a Náčelník, tlouštík s obnošeném manšestrovém saku, nacházejí ke svému úžasu mezi dvěma tisíci ženami, které se shromáždily na pohřbu svého gynekologa, své manželky Petru (typ zdánlivě unylé krásky) a Jarunu (obstarožní lidová babizna). Protože nejen oni, ale zejména jejich policejní nadřízení Specialista a Figurant vidí ve srocení žen politickou demonstraci proti režimu, začíná vyšetřování kauzy „smrti a pohřbu gynekologa“, jež vrcholí výslechem Petry a Jaruny na detektoru lži otázkami typu: ‚existuje světového spiknutí žen‘? V těch okamžicích ale padá Železná opona, bývalý Konfident se stává podnikatelem, majitelem erotického časopisu. Bývalý Náčelník navštěvuje svého bývalého podřízeného a nabízí mu domácí porno k otištění. Takřka krachující časopis chce Konfident zachránit pomocí čtenářské soutěže: Kdo zabil gynekologa"? Příběh se vrací ke svému základnímu motivu a s ním přicházejí na scénu i Jaruna, nyní bohatá podnikatelka, která odešla od Náčelníka hned po převratu, i Petra, luxusní call-girl. Životní frustrace obou hlavních mužských protagonistů jsou demaskovány. Význam sexu jako poslední útěchy vyvrhelů dějin je v závěru nahrazen erotikou jako zvláštním druhem svobody. Konfident přichází o své celoživotní panictví a Figurant říká záhadnou větu: „Já jsem vrah“."

  Text je k dispozici v DILIA.