PRESENT TENSE (Present Tense)
Frank D. Gilroy
Překlad: Nepřeloženo
Žánr: Čtyři jednoaktovky pro 2 herce a 2 herečky
Obsazení: 2 muži, 2 ženy
1) So Please Be Kind (Tak prosím tě)
Muž a žena vejdou v doprovodu hotelového sluhy do pokoje a přetřásají jména starších amerických herců. Až po chvíli se dozvíme, že na ulici potkali herce, na jehož jméno si nemohou vzpomenout (pozn.: pro neamerické prostředí není podstatné, že některá jména jsou u nás neznámá). Muž si najednou uvědomí, že mají jen tři hodiny času: pochopíme, že ti dva jsou milenci. Svlékají se, ale jméno jim stále vrtá hlavou. Světla zhasnou, uplyne" půl hodiny, světla se rozsvítí, milostný záměr nevyšel... Muž se vymlouvá, že pořád myslí na onoho herce. Žena si vzpomene, že ho viděla ve filmu, na kterém byla před lety s manželem. Zavolá mu. Dozví se jméno. Oběma se uleví. "Teď už nám nic nestojí v cestě", říká muž, ale oba zůstanou bez hnutí.
2) Twas Brillig (citát z nonsensového verše z Alenky v říši divů) (17 str.)
Mladý úspěšný spisovatel Bob nastoupí s nadšením do filmového studia. Manželka se těší, že konečně vyřeší své finanční problémy. Boba navštíví producent Vogel a během přátelské rozmluvy se náhle zeptá, jaké je hlavní město USA. Bob to pokládá za absurdní žert. Protože neodpoví, dostane výpověď. Přijde rozjařená manželka. Bob jí sdělí, že ho vyhodili. Vysvětluje, že Vogel po něm chtěl změny ve scénáři a zeptal se ho na hlavní město USA. Žena nejprve nechápe, pak si zoufá. Kvůli hrdosti přijdou o příležitost ve chvíli, kdy si chtěli pořídit dítě! Bob se ujistí, že jím nebude pohrdat, a prozradí, že Vogelovi odpověděl.
3) Come Next Tuesday (Příští úterý) (7 str.)
Muž a žena sedí v obýváku. On čte noviny, ona lepí fotky do alba a hovoří - příští úterý oslaví osmnácté výročí sňatku. Rozplývá se, jak mají š?astné manželství - bez ohledu na křiklavé známky manželovy nevěry. Jednou se do bytu vloupal muž v prasečí masce a ze sejfu vytáhl dámské kalhotky manželových milenek a inkriminující dopisy. Jenže ona ví, že manžel chce nevěru utajit pouze z ohleduplnosti k ní, a stále ho miluje. Její muž občas monolog přeruší dotazem, zda neslyší něco podezřelého. Pak se vzdálí do ložnice, ze které po chvíli vyjde muž s prasečí maskou a nožem...
4) Present Tense (Čas přítomný) (15 str.)
Matka a otec v obýváku. Někdo zvoní. Uvažují, kdo to asi je, a neotevřou. Budou tvrdit, že byli v posteli. Do té se také odeberou a pak se dohadují, zda žena otěhotněla. (Oba mají ve zvyku doplňovat partnerovy výroky synonymy či průpovídkami.) V průběhu celovečerní konverzace (se zatmívačkami) otec občas z novin přečte zprávu z Vietnamu a po čase pochopíme, že ve Vietnamu je jejich syn. Ukáže se, že nejde telefon - kabel je vytržený ze zdi. Pak uvažují, jaké to bude, až se syn vrátí (to otec chtěl, aby narukoval - někdo musí bránit svět před komunismem). Matka vzpomíná, že otec kdysi synovi nenapsal omluvenku na přírodopis, když měli pitvat žáby (někdo to dělat musí - jak by jinak věda pokročila). Syn nakonec žáby pitval - a zvykl si (i Kennedyové jistě ctili život, ale žáby určitě pitvali bez váhání, soudí matka). Někdo zvoní.(Opět se můžeme dohadovat, zda zvoní někdo se zprávou o synově smrti, zda kabel vytrhl otec, který o smrti ví, jestli případné početí zaranžoval kvůli tomu, atd.)Popis obsahu nemůže postihnout půvab textu, spočívající v často absurdních dialozích, místy připomínajících styl Petra Zelenky.
Texty v anglickém originále může DILIA zprostředkovat.