PTAČÍ SNĚM (La Conférence des oiseaux)
Jean-Claude Carrière
Překlad: Marek Matějka
Obsazení: v prvním uvedení hrálo 14 herců a 5 hudebníků
Divadelní vyprávění pro blíže neurčený počet herců popř. hudebníků*
Textový záznam věhlasné inscenace P. Brooka z konce sedmdesátých let. Epický styl předznamenává budoucí kolosální divadelní opus Mahábháráta. Známý francouzský dramatik a scénárista J.-C. Carrière (spolupráce s Luisem Buñuelem, Jacquesem Tatim, Milošem Formanem, Andrzejem Wajdou) se při práci na textu inspiroval básní perského súfijského mystika Farríduddína Attára z konce 12. století. Text je subtilní alegorií popisující iniciační cestu skupiny ptáků za jejich pravým králem.
Na začátku představení probíhá sněm všech ptáků světa. Předstupuje před ně Dudek a vypráví jim legendu o Simorgovi, pravém králi ptáků, a vyzývá je k výpravě za ním. Následuje přechod dlouhé pouště, kde ptáci potkávají ty, kteří se vydali na stejnou cestu, ale zastavili se či ztratili. Neustále je přítomen konflikt mezi pokušením zůstat na namístě či se dokonce vrátit a touhou postupovat vpřed - uskutečnit nemožné. Hrstku nejodvážnějších ptáků přivede tato touha až ke vstupu do sedmi údolí. Každé údolí obsahuje hádanku, kterou je třeba rozluštit. Jde o nehybnou, avšak nebezpečnou cestu do hlubin sebe sama. Dlouho odkládané setkání s králem ptáků Simorgem nás odvrací od nebe, kam jsme s přesvědčením směřovali, a vrací nás drsně zpět na zem. Bylo třeba zaplatit nejvyšší cenu, abychom se nakonec ocitli před sebou samými. Tato samota je však snesitelná jen pro srdce zocelená zkouškami.Vyprávění je podle perské tradice protkáno velkým množstvím samostatných příběhů a anekdot, které osvětlují či ilustrují tu či onu epizodu. Vzniká tak struktura podobná např. Pohádkám tisíce a jedné noci.
*V příběhu vystupuje čtyřicítka postav. Z toho sedm tvoří skupina ptáků procházející příběhem od začátku do konce. S ostatními postavami se tato skupina potkává na své cestě.
Text je k dispozici v DILIA.