ULITY
Magdalena Frydrych Gregorová
Žánr: činohra
Obsazení: 3 muži, 4 ženy (všem něco mezi 20-30 lety)
Sedm ulit. Sedm malých
vesmírů. Cítíte se opuštění? Chybí vám pozitivní energie do života? Jste u
konce se svými silami? Pak vězte, že nejste sami!
Život s postiženou, věčně odmítavou a ironickou sestrou Věru zcela vyčerpává a doslova dusí. Radka zůstala po těžké nehodě na vozíčku. Je jí třicet, utápí se v beznaději, sebelítosti a trýzni. Už dva roky nevyšla z domu. Proklíná svět, osud, sebe a v každé druhé větě nezapomene připomenout, že by bylo nejlepší, kdyby bylo dávno po ní. Své dny tráví tím, že chroupe brambůrky a ničí svou sestru Věru, která se o ní stará. Jakékoli pokusy povzbudit a motivovat Radku k životu vždy ztroskotají ještě dříve, než je Věra stihne realizovat nebo dokonce jen vyslovit. Proudy negativní energie vytvořily v jejich domácnosti a životech pevné hradby, které se nyní snaží zdolat nový Věřin přítel Marek. Marek je snaživý učitel hry na keyboard a vyléčený alkoholik. Miluje svou fenku Esterku a nyní také Věru. Pro Věru je Marek osvěžující nadějí na šťastný vztah se spoustou pozitivní energie a uvolněného dýchání. Po první společné večeři, která se promění ve velké fiasko, přichází odhodlaný Marek s řešením – pozvou Radce domů osvědčenou psychoterapeutku. Pozitivní Hedvika je zkušenou „léčitelkou lidské duše“, ale s někým jako je Radka, se ve své praxi ještě nesetkala. Radka je, jak se dalo čekat, rezolutně proti. Hned ze začátku Hedviku upozorní, že žádná léčba pro ni nemá smysl, protože stejně nepovede k tomu, aby začala chodit. Věře se postupně rozpadá vztah s Markem, který v dobré víře přinese na druhou společnou večeři keyboard a poté, co se Věra opije, jí ve stejně dobré víře navrhuje, jestli by se neměla léčit i ona sama. Věra pláče na rameni své kamarádce Hance. Ta prodává parfémy v Tescu a právě si dopřává „oddych“ se svým dlouholetým přítelem Františkem. František miluje Hanku a nevýslovně jejím náhlým odmítavým postojem trpí. Své zklamání ventiluje ve svém nočním pořadu v rádiu, kde vystupuje pod temným pseudonymem Frankenstein. Frankenstein – na rozdíl od Františka – už zcela rezignoval na veškerou lásku, naději a harmonický život. Svou teorii negativního života, kterou svým posluchačům noc co noc nabízí, opírá o trojjedinou jistotu, kterou je DHN – tedy Deprese, Hrůza a Nicota… Radka má po rozchodu Věry s Markem výčitky a rozhodne se pozvat psychoterapeutku Hedviku ještě na jedno sezení. Hedvika tentokrát nepřijde sama. V rámci terapeutické metody „sdílení“ přivede k Radce domů svého pacienta Otu, kterému amputoval vlak nohu. Ota dělal do této doby v léčbě velké pokroky…
Tragikomická
hra Ulity je o válce mezi dobrem a zlem, přičemž není vždy jasné, co je dobro a
co zlo.
František: Opravdová samota přichází s čekáním na
pláč. Je půl čtvrté ráno a pláč nikde. Duše zkameněla. Pramen vyschl. Sup se
snesl na mršinu. Zajímalo mě, kolik lidí dneska brečelo, tak jsem se zeptal
Googlu,ale ani někdo tak chytrý jako Google neví, kolik lidí dneska brečelo.
Chybí čísla. Pláč je orgasmus duše. Pláč je bonus. S pláčem prostě
nepočítejte...
Text v elektronické podobě je k dispozici v DILIA.