SLUNCE PRO DVA (Soleil pour deux)
Pierre Sauvil
Překlad: Jiří Matějíček
Žánr: komedie
Obsazení: 1 muž, 1 žena
Už jsme to viděli mnohokrát v různých převlecích: do bytu zapřisáhlého starého mládence pronikne pod nějakou záminkou mladá dívka a po mnoha peripetiích, vesměs komických, proklopýtají až do happyendové postele šťastného manželství. Tady bychom měli starého mládence (lékař, majitel kliniky, ve věku, kdy nejlepší léta chytají první rez), je tu i dívka, která vstoupí bez pozvání oknem, leč happy end nikde. Žádný strach, ono to všechno dobře dopadne, ale tak jaksi jako v životě – všichni musí být nakonec rádi, že vyvázli se zdravou kůží a místo cukrové vaty širokoúhlého štěstí je třeba brát věci života takové, jaké jsou.
Hra má šest obrazů. Každý z nich představuje novou etapu toho urputného souboje dvou pošetilostí. Celý vývoj vztahu hrdinů tedy pozorujeme ve skocích. Tím nápadněji vyniká spirála, kterou při svém podivném soužití opisují – oni si totiž nakonec vzájemně vymění své původní pozice.
Po třech hrách, pokusu o román, několika filmech a desítkách skečů a jednoaktovek Pierre Sauvil rozhodně není začátečník. Přesto nelze říci, že by ve svém středním věku za sebou měl plejádu rutinních opusů, což lze nejspíše připsat na vrub pečlivosti, s níž cizeluje dialog, promyšlenosti s níž zhodnocuje každý detail vztahů postav a tedy i mechaniku zápletky. Je to autor, který se nezříká poučení od bulvárních autorů,ale nikdy nezapře, že jeho skutečnými literárními kmotry byli dílem Maupassant, dílem Anatol France.
Text v elektronické podobě je k dispozici v DILIA.