MÉ DCEŘI ŘEKNI, ŽE ODJÍŽDÍM (Dis à ma fille je pars en voyage, 2004)

Denise Chalem

Překlad: Jana Montorio Doležalová
Obsazení: 3 ženy

 Ve vězení se na jedné cele setkávají dvě ženy. Pocházejí ze zcela rozdílných sociálních podmínek, jejich životní osudy by se za normálních okolností ubíraly po naprosto odlišných cestách – mimo vězení by se zřejmě nikdy nesetkaly. V tomto bezútěšném prostoru pak získává významnou roli čas – jak zabít čas? Jak je venku? Co se venku průběžně odehrává?
    Ve vězení není nikdy klid – a proto zvuková linie hraje prvořadou úlohu i v textu samotném. Scénické poznámky jsou v tomto směru velmi precizní. Vězeňská cela je místem, které má svá pravidla a zákony, autorka v něm formou zpovědí i rozhovorů vypráví příběhy obou žen – žen, které se podobají tisícům jiných. Zastavuje se u dílčích momentů jejich životů a nechává diváka sledovat, jak si dokáží poradit s krizovou situací.

Inscenace tohoto textu v autorčině režii (uváděná v pařížském Thèâtre Rond-Point) obdržela v roce 2005 několik prestižních cen Prix Molière – nejlepší francouzská inscenace, nejlepší současný autor/autorka, nejlepší ženský herecký výkon (Christine Murillo) – v současné době (do října 2005) je tato inscenace v Paříži uváděna znovu, tentokrát ve slavném Thèâtre de l’Oeuvre.

  Text v elektronické podobě je k dispozici v DILIA.