ŠEPTEJ MI DO SPRÁVNÉHO UCHA (Whisper Into My Good Ear)

William Henley

Překlad: Milan Lukeš
Obsazení: 2 muži, 3 muži, 1 muž a 1 žena

Tři aktovky s malým obsazením v překladu Milana Lukeše.

Šeptej mi do správného ucha Williama Hanleyeho je příběhem dvou staříků, jenž se scházejí v parku na lavičce. Postupně z jejich tragikomického dialogu zjišťujeme leccos z jejich minulosti i to, proč se dnes sešli - Charlie s Maxem totiž usoudili, že už je v životě nic hezkého nečeká a tak se rozhodli pro společnou sebevraždu. Skepse ale postupně ustupuje touze po životě s jeho drobnými radostmi a smrt se odkládá, možná o den, možná o víc...

Botticelli Terrence McNallyho je rovněž aktovkou s komorním obsazením. Dva vojáci kdesi v džungli číhají na nepřítele a krátí si čas hraním hry typu "hádej kdo jsem". Oba vojáci jsou evidentně intelektuálně velmi na výši, jejich znalosti evropské kultury jsou ohromující. Pak se konečně objeví nepřítel - vychrtlý, drobný mužík, vojáci ho doslova mezi řečí zastřelí, vyřeší hádanku a - stále pokračujíc v debatě na téma italská renesance - odcházejí, aniž by mrtvému věnovali pozornost.

I poslední aktovka, jež vyšla v tomto svazku, je Terrence McNallyho. Další je příběhem Mariona, čtyřicátníka, jenž se dostavil k dovodové komisi, kterou překvapivě tvoří jediná žena. Ta Mariona všemožně testuje a v deprimovaném muži narůstá pocit ponížení, se kterým bojuje celý život. I když se původně chtěl vojně vyhnout, nakonec považuje výrok Neodveden za potvrzení své neschopnosti a nicotnosti - a vzbouří se.

  Text je k dispozici v DILIA.