DÍTĚ ŠTĚSTĚNY SŰSS

Tomáš Hájek

Obsazení: 11 mužů, 4 ženy

Drama o šesti obrazech na motivy románu Liona Feuchtwangera Žid Süss. Feuchtwangerův román ve své bohaté panoramatičnosti a mozaikovitosti profiluje řadu motivů v charakteristických dějových zlomech a v různorodých hodnotících úhlech. Volná dramatizace začíná až scénou znásilnění ctnostné Magdalény Sibyly vévodou Karlem Alexandrem (tj. zhruba v polovině románu), při které asistuje jako kumpán jeho finanční ředitel Josef Süss. Otec Magdalény Sibyly, vzdělaný a obratný prelát Weissensee se Süssovi chce pomstít – znásilnění je tak prologem k řetězci zla a pomsty, který nemůže ukončit ani určitý druh revoluční sociální změny, kterou představuje úspěšný státní převrat, v němž protestanti opět získávají vládu nad Virtemberskem. Pomsta jako výraz opojení a podlehnutí zkratkovitým principům moci nikam nevede, jejímu volání lze ovšem čelit jen tragickým postojem, pokorou, která překračuje hranice smrti. Kdysi pružný, uhlazený, bezohledný elegán Josef Süss přijímá svůj úděl, odmítá nabídku katolických knížat k útěku z vězení a jako zarostlý, starý žid umírá na šibenici. Umírá jako symbol pokatoličtění Virtemberska a ironií osudu - jako mstitel své dcery Naemi, též znásilněné vévodou Karlem Alexandrem - i jako skrytý strůjce úspěchu protestantů. Jeho hlavní protihráč prelát Weissensee sice žije dál, ale s rozpadlou identitou svého vlastního života. Karel Alexander končí jako mnozí další „plnokrevní“ hráči s osudy jiných; raní ho mrtvice.

  Text v elektronické podobě je k dispozici v DILIA.