TRASH STORY

Magda Fertacz

Překlad: Jiří Vobecký
Obsazení: 2 muži, 3 ženy

     Děj hry mladé polské dramatičky Magdy Fertacz nás přivádí do obydlí odsunutých Němců. Má smysl pátrat, jestli v polském Slezsku nebo v českých Sudetech? Noví obyvatelé domu po odsunutých Němcích prožívají své vlastní osobní problémy: první vlastník konfiskovaného domu zemřel jako neúspěšný podnikatel v zemědělství, jeho dědicové si s majetkem evidentně neví rady. Jeden z vnuků bývalého prvního vlastníka zmizel jako profesionální voják při vojenské misi na středním východě, druhý marně hledá svou identitu, jejich otec odešel z pohraničí totálně postiženého nezaměstnaností do USA, kde ze svých příjmů dokáže udržet životní standart celé rodiny, aniž by se za to dočkal nějakého vděku. Děj hry nás zastihuje při oslavě narozenin nezvěstného vojáka. Všechny postavy: vojákova matka, jeho otec, jeho bratr a jeho manželka prožívají jeho ztrátu různým způsobem. A do toho všeho jsou zneklidňováni zjevováním se zesnulé Uršulky, dcery bývalých majitelů domu, německých státních příslušníků, která jim neustále připomíná, že dům, který obývají, má daleko hlubší historii a jeho bývalí majitelé si rovněž prožili své vlastní osobní tragédie. Děj hry vrcholí odhalením okolností, za nichž zahynul profesionální voják z mise NATO na středním východě, konfrontací dopisů, které zasílal Uršulčin otec z východní fronty, děd obou dědiců domu z koncentračního tábora a profesionální voják z mise v Iráku. Do toho všeho nachází Uršulčin duch svůj klid zpovědí o tom, jak se cítili později odsunutí Němci v okamžicích, když do jejich obydlí vtrhla slovy klasika „barbarská, divoká Rudá armáda.“ Částečně „duchařské“ drama Magdy Fertacz nás staví před nepříjemné otázky odplaty a smíření, před otázky smyslu idejí sjednocující se Evropy. Není divu, že hra byla ihned oceněna první cenou v literární soutěži organizované divadlem v Gdyni v roce 2008 a následně přeložena do řady evropských jazyků.
     Polskou premiéru zajistilo Divadlo Ateneum ve Varšavě (premiéra 21. listopadu 2008), kde zůstává na repertoáru dodnes. Hra se dočkala řady scénických čtení, a to v Divadle Studio ve Varšavě (2008), v divadle „Odrama“ v Opoli (2008), v divadle v Bialystoku v rámci festivalu „Bialysztuk“ (2008), v divadle v Gdyni (2008) a v regionální televizi tamtéž v programu „Divadlo na pobřeží.“ (2008). Dočkala se i scénického čtení v divadle Maxima Gorkého v Berlíně (2009) a scénického čtení v rámci dnů polské kultury v Bratislavě koncem března 2009. Text hry publikoval polský časopis Dialog č. 4/2008 a slovenský časopis Vlna ve stejném roce.
     Hra je opět dokladem společných základů českých a polských dějin a mimo Slezska by se mohla okamžitě odehrávat ve městech, které se kdysi jmenovaly Troppau, Freiwald, Schömberg, Aussig a v mnohých jiných. I když se snažíme zapomenout na nedávnou a krutou historii, musíme si zvyknout na to, že mladá tvůrčí generace bude znovu a znovu nastolovat nepříjemné otázky generacím svých předků.

  Text v elektronické podobě je k dispozici v DILIA.