TAKHLE BLBÁ JSEM SNAD ANI NEMOHLA BÝT…

Jiří Just

Žánr: Bilanční portrét divadelní umělkyně.
Obsazení: 2 ženy


   Operetní herečka v důchodovém věku si přináší domů urnu svého manžela. Konečně si můžou v klidu popovídat, aniž by jí odporoval. Teď teprve může vysvětlit, proč mu jako "umělkyně" a žena snad nedala vždy, co měla.
   Léta strávená u divadla v druho a třetiřadých rolích ji ovšem poznamenala natolik, že už není schopna být sama sebou a neustále hraje, dokonce i sama před sebou. Tak "věrohodně", že ona sama jediná věří tomu, že byla vždy ta správná, čestná, milující, nezávidějící, přímá, odvážná, moudrá a talentovaná, zatímco všichni ostatní, doba, rodina, děti, i on, manžel…
   Při zmínce o svém mládí - samozřejmě krásném a bez poskvrnky - se však nečekaně její Mládí skutečně objeví: ona sama v padesátých letech, ve svazácké košili, plná entuziasmu a víry v lepší příští ve spravedlivějším světovém řádu. Zatímco se usilovně snaží znevážit tu nepříjemnou přítomnost sebe za mlada, popřít a zesměšnit vše co řekne, je Mladá upřímně zděšena, když vidí, jak skončí…
   Z této vzájemné, poněkud schizofrenní konfrontace, kdy si vzájemně vyčítají, která z nich za neuskutečněné sny a ztracené iluze může, vzniká jakýsi tragikomický obraz jednoho zvláštního a přece typického života, poznamenaného dějinami našich posledních padesáti let. S koloritem a samozřejmě i písněmi jejího mládí, konce padesátých a začátku šedesátých let.
   Tragický v tom, že jde o život skutečně zmarněný, na jehož začátku byly skutečné lásky a touhy něco dokázat - a na jeho konci stejně skutečná samota a ubohost řečí s lahvovým pivem. A nefalšovaný strach ze Smrti, která už naši hrdinku pravidelně navštěvuje a s kterou sympaticky urputně bojuje a smlouvá… Komický pak v tom, jak pevně věří svým pohádkám, že všechno zavinili „oni", smůla a nepřející osud. Netuší, že tohle zpodobení sebe samé je vlastně ta životní role, na kterou celý život čekala. A stále ještě pošetile čeká…
   Text vznikl rozšířením monodramatu Promiň, Arnolde na dvě osoby. Posloužil jako základ, přepracovaný Janem Schmidem téměř k nepoznání, pro inscenaci Z jejího života ve studiu Ypsilon.

  Text v elektronické podobě je k dispozici v DILIA.


Nastavení cookies
Zde máte možnost přizpůsobit soubory cookies podle kategorií, v souladu s vlastními preferencemi. Nezapomínejte ale na to, že zablokováním některých souborů cookies můžete ovlivnit, jak stránky fungují a jaké služby jsou Vám nabízeny. Více informací o našich zásadách používání souborů cookies

Funkční cookies
Tyto cookies jsou nezbytné pro fungování našeho webu a všech funkcí, které nabízí a není možné jejich účel a zpracování odmítnout.

Analytické cookies
Tyto cookies slouží ke zlepšení fungování našeho webu. Umožňují nám rozpoznat a zjistit počet návštěvníků a sledovat, jak návštěvníci používají náš web. Pomáhají nám zlepšovat způsob, jakým náš web funguje, například tak, že umožňují uživatelům snadno najít to, co hledají. Tyto cookies neshromažďují informace, které by dokázaly identifikovat Vaši osobu.

Preferenční cookies
Tyto cookies umožňují, aby si náš web zapamatoval preference daného uživatele a mohl se mu přizpůsobit.
Uložit vybrané
Přijmout vše
Odmítnout vše