SYMFONICKÁ ROZMLUVA (Conversation-sinfonietta, 1951)
Jean Tardieu
Překlad: Pavel Trtílek
Obsazení: 3 muži, 6 mužů/žen
Jednoaktovka pro devět interpretů (Pořadatel, Šest vokálních interpretů – dva basy, dva kontraalty, soprán a tenor, Konferenciér a Dirigent), která je členěna do tří vět jako symfonie (Allegro ma non troppo, Andante sostenuto a Scherzo vivace), z nichž každé náleží jeden dominantní motiv.
Předmětem autorova zájmu je experiment s divadelním jazykem, kdy je dramatický text inspirován hudební skladbou nejen z hlediska struktury, ale je rovněž stylizován do podoby koncertu, přičemž dirigent určuje rytmus a kadenci promluv jednotlivých postav.
Podstatným estetickým hlediskem je poetický jazyk, který nahrazuje libozvučnost hudebních nástrojů zastoupených promluvami postav.
V úvodní scénické poznámce autor vysloveně uvádí, že text může být realizován jako rozhlasová skladba, nebo jako hudební koncert pro publikum (tedy rozhlasová nebo divadelní hra).
Text v elektronické podobě je k dispozici v DILIA.