NIKDY NEJSME NA DNĚ (Les riches reprennent confiance, 2008)

Louis-Charles Sirjacq

Překlad: Hana Češková
Obsazení: 3 muži, 7 žen

„Milí diváci, jak se říká – ale to se říkalo vždycky – doba je zlá. Říká se taky, že ovzduší v zemi je pochmurné, katastrofa se týká společnosti, ale úspěch je věcí sféry finanční.“

Tímto oslovením začíná hra, kterou bychom mohli označit jako komedii mravů z prostředí businessu plnou chladnokrevného jednání a otupělých lidských bytostí. Hlavní roli zde hrají peníze a děj pohání touha všech postav tyto peníze hromadit. 

Titul hry si autor vypůjčil od jednoho z hypermedializovaných expertů z oboru ekonomiky. Předznamenává hru obsahově směšnou, ale zároveň i jízlivou, ve které bez obtíží identifikujeme model, tj. některou z nejreprezentativnějších „osobností“ cynismu let 1980 – 1990, který, jak víme, stále aktivně přežívá. Kdo se zajímá o to, co  dnes ovládá francouzskou společnost, ví při četbě této hry, že Louis-Charles Sirjacq v ničem nepřehání a že extravagance jednajících osob, zejména „hrdiny“ Bruno Sobina, předsedy skupiny Sobin, jsou kvintesencí reality. Sirjacq je sžíravý, ale nic si nevymýšlí: jen zachycuje, vstřebává a rozvíjí až do grotesknosti  jednání, která se ve světle rampy zdají nesnesitelná, ale která patří ke každodenním kódům podnikatelského světa.
    
Autor si neklade za cíl bičovat společnost, aby ji polepšil. Rozumí politice,  ale právě proto si nedělá žádné iluze. A má něco navíc, v čem tkví oduševnělost jeho komedií. Neskrývá , že se dívá na lidské bytosti s určitou laskavou shovívavostí . Dokonce i na ničemy.

  Text v elektronické podobě je k dispozici v DILIA.