LAKOMÁ BARKA

Jan Werich

Žánr: pohádka
Obsazení: 3 muži, 2 ženy

            Dramatizace známé české pohádky Jana Wericha vznikla pro Divadlo Šumperk. Příběh otevírá Tonda, nejmladší syn učitelových, který před oponou poučuje děti o tom, jak se cestuje vlakem. Jeden rychlík právě vyjíždí ze Šumperka (lze upravit podle toho, kde se hraje) směr Praha Dejvice a do něho Tonda taky nastoupí. Spolucestující jsou jednotlivé postavy pohádky, co si cestou vykládají, jak se to s vesnicí Dejvice má. Když jim Tonda nabídne kousnout ze své svačiny, celou mu ji snědí, aby hned potom vystoupili v cílové stanici, kde představují Barku, farářovu kuchařku, nejlakomější držgrešli ze všech.

            Farář navrhuje, aby jedno z farních prasátek bylo darováno učitelovým – lidem, kteří třou bídu s nouzí a mají spoustu dětí, o tom ale Barka nechce slyšet. Ve stejný moment napadne ta samá myšlenka i učitele, který se rozhodne jednat a uprostřed noci jedno z prasátek zabije. Barka na to ráno přijde, vyděsí se, že pošlo, a chce se ho co nejrychleji zbavit, ochotně si prasátko odveze učitel s tím, že už ho někam zakope, namísto toho ale strčí vepřové do trouby a upeče. Večer jde Barka kolem učitelovy chalupy, všechno se jí zdá podezřelé, rozhodne se proto situaci prověřit okýnkem nad dveřmi. Tak se stane svědkem pravidelné večerní modlitby, v jejímž závěru Tonda tvrdí, že Barka žere žížaly. To Barku tak rozčílí, že spadne a v následku bouchnutí o zem se dostane do bezvědomí. A tak začíná známé putování bezvládné Barky v pytli do Kubátovy stodoly a pak hned ke starostovi domů. Ze svých nočních toulek se probouzí hned se dvěma boulemi. Ráno dělají všichni občané, jakože nic. Co byste také chtěli, vždyť jsme v Dejvicích.

A tak raději rychle pryč, nasednout na vlak zpět do Šumperku (lze opět upravit podle toho, kde se hraje), zazvoní zvonec a ...  

  Text v elektronické podobě je k dispozici v DILIA.