SLAMĚNÝ KLOBOUK
Vlastimil Peška
Žánr: rozverná fraška s libými zpěvy
Obsazení: 10 mužů, 9 žen
Fraška
proslulého francouzského dramatika 19.století Eugena Labiche, Slaměný klobouk,
získala na českých jevištích velkou popularitu především známou transkripcí
Jiřího Voskovce a Jana Wericha pod názvem Helenka je ráda aneb Slaměný klobouk.
Často se hraje i verze „Slamáku“, kterou napsal Miroslav Horníček. Film
Oldřicha Lipského z roku 1971 pak patří do zlaté pokladnice české
kinematografie.
Vlastimil Peška přistoupil k tomuto tématu svérázně a děj komedie přenesl z francouzské provincie na Moravu. Lépe řečeno do Brna a nedaleké Lojzovy Lhoty. Fabule příběhu, zběsilý hon za slaměným kloboukem, který pozřel kůň pana Fadinarda, v Peškově verzi pana Fouska, zůstává zachovaný. Jednající postavy jsou však svérázně vykreslené lidové postavy mluvící v nářečí, které je do dnešních dnů živé v okolí Brna. V tomto nářečí hovoří především rozvětvená rodina zelinářky Krákorové, která vdává Helenku za brněnského bonvivána Fouska. Autor zachovává v zásadě všechny postavy známé frašky, mezi které patří např. téměř hluchý strýc Vezinet (v Peškově verzi Vendelín), který se ke konci hry ze své hluchoty zázračně uzdraví díky pozření mastičky na kuří oka. Objevují se však i postavy, které u Labiche nenajdeme. Například tetka Božena, manželka již zmíněného strýce Vendelína, či ruský věřitel Máslěnko a další. Peškův Slaměný klobouk má i podtitul „Helenka měla vždycky jedničky“. Postava Helenky tento podtitul v průběhu děje několikrát potvrdí svojí nebývalou sečtělostí i výřečností, za kterou byla údajně za školní docházky hodnocena jedničkami.
Slaměný klobouk je označen jako rozverná fraška s libými zpěvy. To napovídá, že Vlastimil Peška opět dostál své pověsti skladatele melodicky nosných písní, které nechybí ani v tomto opusu. Hudební party od autora může DILIA zprostředkovat.
Pozn. – nářečí z Brněnska mohou inscenátoři přepsat do libovolné jazykové mutace. Tedy je možné použít např. hanácké nářečí, ostravský dialekt, jihočeské nářečí apod. Lze použít i hovorovou češtinu.
Text v elektronické podobě je k dispozici v DILIA.