A ŽIVOT JDE KAM? (La vie va ou?)
Michele Guigon
Překlad: Jaromír Janeček
Žánr: monodrama
Obsazení: 1 žena
„Ach Bože…Jak my jsme se s mým snoubencem milovali, s Christianem Mohrerem!
Každý ráno na mě čekával dole před domem.
Scházívala jsem dolů a převazovala mu tkaničky. On to moc neuměl. Pak jsme se objali, vzali za ruce a šli do školy. Ve škole jsme seděli vedle sebe.
Vyprávěli jsme si tolik věcí a smáli jsme se a smáli!
A dělali jsme blbosti. Co jsme třeba zbožňovali bylo, že jsme předstírali, že v lavici spíme. Připadali jsme si zajímaví. Pak jsme dělali jako, že jsme se probudili a vyprávěli jsme si co se nám zdálo. A zase jsme se smáli a objímali se a vyprávěli si a vyprávěli. To muselo pani Pfiesterovou jednou naštvat, to bylo jasný a tak, aby nás rozdělila, posadila mezi nás tlustou Elisabethu.
A to od ní nebylo vůbec hezký, udělat z tlustý Elisabethy berlínskou zeď.“
„Budeme si povídat o životě, o smrti, o stáří, o nemoci, zkrátka budeme se dobře bavit.“ Říká autorka ve svém monodramatu, ve kterém si za tónů harmoniky klade otázky o smyslu lidské existence. Zdánlivé drobnosti, barvy času, který plyne, křehkost bytí, něha i úžas při pohledu na svět kolem nás. Zpověď plná vážných témat i osobitého humoru.
Text v elektronické podobě je k dispozici v DILIA.