NAD VRCHOLKY STRÁNÍ A VÝŠ (ÜBER ALLEN GIPFELN IST RUH)
Thomas Bernhard
Překlad: Zuzana Augustová
Žánr: komedie
Obsazení: 4 muži, 3 ženy
Děj této hry z roku 1981 se odehrává v původně židovském domě v předhůří Alp, poblíž rodiště fiktivního německého „národního poety" Moritze Meistera. Dům spisovateli bezplatně poskytuje město a on se zde zabývá psaním (právě dokončil obří Tetralogii - německý „veleromán"), včelami a poskytováním rozhovorů o sobě a svém díle. Na cestách po světě se tu a tam věnuje archeologii. Jeho žena, pocházející z „dobré rodiny", mu obětovala dráhu klavíristky a po celá desetiletí s ním sdílela hořký úděl zneuznaného génia. Až se jednoho dne konečně setkal se svým budoucím nakladatelem, který se specializuje výhradně na klasiky.
Text hry sestává většinou z obsáhlých monologů: až do čtvrté scény vede prim paní Meisterová. Pak se ujímá slova Meister, aby sdělil doktorandce Slečně Werdenfelsové a později mladému novináři Panu von Wegener, spoustu mouder při interpretací sebe sama. Bernhard zde krutě parodizuje romantický kult génia a ideál německé klasické kultury vůbec. Stejně tak literární zkratkou zpřítomňuje nacistickou minulost, přežívající v mentalitě těchto nebetyčných uměleckých a intelektuálních snobů.
Hra Nad vrcholky strání a výš (titul tvoří slavný Goethův verš) jako by ve svém protagonistovi představovala „negativní variantu" Bernhardova ústředního dramatického typu „člověka ducha". Moritz Meister je zrcadlovým obrazem, protipólem všech bernhardovských outsiderů života i umění. (Biografické detaily odkazují k životu Bernhardova dědečka, celoživotně neúspěšného spisovatele Johannese Freumbichlera.) Také on dlouhou dobu strádal marnou tvůrčí řeholí v ústraní a bídě. Ale pak se nenadále přece jen dostavil úspěch a sláva, ovšem s nimi paradoxně i banalizace vlastního osudu. Život i dílo se hrdinovi přes všechnu jeho sebestřednost a narcismus odcizily a staly se produktem mašinérie „uměleckého provozu".
Text v elektronické podobě je k dispozici v DILIA.