PŘÁTELÉ GENERACE X (X-Freunde, 2011)

Felicia Zeller

Překlad: Zuzana Augustová
Žánr: činohra
Obsazení: 2 muži, 1 žena

Postavy:
Peter Pilz, sochař
Anne Holz, majitelka firmy, která vyvíjí poradenskou činnost v oblasti politiky a podnikání
Holger Holz, manžel Anne, kuchař, dříve provozovatel velké cateringové firmy, momentálně nezaměstnaný 

PETR
Na Annu! S ANNOU VÍME, CO (V NÍ) MÁME, NENÍ JEN ODBORNĚ MIMOŘÁDNĚ SCHOPNÁ (A NAVÍC DOBŘE VYPADÁ), NÝBRŽ JE I SPOLEHLIVÁ, VŽDY KOMUNIKATIVNÍ, SCHOPNÁ PŘEVZÍT ZODPOVĚDNOST ZA SEBE I OSTATNÍ. NAŠE ANNA SE NEVYZNAČUJE POUZE FUNDOVANOSTÍ, ANALYTICKÝM A KONCEPČNÍM MYŠLENÍM, JISTÝM A ROZHODNÝM VYSTUPOVÁNÍM (ATRAKTIVNÍM A VELMI PŘÍJEMNÝM ZEVNĚJŠKEM), ALE TÉŽ OBRATNOSTÍ SLOVNÍHO I PÍSEMNÉHO PROJEVU, KOMUNIKATIVNOSTÍ A SCHOPNOSTÍ TÝMOVÉ PRÁCE, JEJÍ MIMOŘÁDNÉ NASAZENÍ, JEJÍ EXTRÉMNĚ VYSOKÉ kde vůbec je?

HOLGER
Myslím, že šla na chvíli, aby ještě krátce

PETR
NAŠE ANNA! Pořád má něco na práci.

HOLGER
Zpravidla musí ještě jednu dvě věci

PETER
Snad teď neodešla, aby ANNO! ŽE JSI NEODEŠLA, ABYS...

          Ve své společensko-kritické hře z roku 2011 se Felicia Zeller věnuje aktuálnímu tématu workoholismu a současně nezaměstnanosti, jako odvrácené straně téže problematiky. K dialogu mezi třemi postavami, jak je u autorky zvykem, prakticky nedojde. V textu se víceméně prolínají monology postav tří někdejších přátel, jejichž vztahy ale v současnosti už příliš nefungují. Skrytá i přiznaná monologičnost jejich partů je totiž též osobním tématem těchto hrdinů: jsou závislí na práci ve společnosti, která pracovní výkon a úspěch cení jako nejvyšší hodnotu, a současně, alespoň dva z nich, v důsledku tohoto společenského i osobního tlaku nejsou schopni doopravdy pracovat a vytvářejí si jakousi náhradní strategii předstírání pracovní vytíženosti Tak, že si diář zaplňují pseudo-pracovními schůzkami a termíny.

         Sochař Peter Pilz vyřeší nakonec svou pracovní a tvůrčí krizi tím, že kámen, z něhož chtěl vytvořit sochu v rámci řady portrétů svých přátel, rozmlátí kladivem napadrť. Současný umělecký provoz je ovšem naštěstí pro něj ochoten tento destruktivní zoufalý akt nadšeně přijmout: kurátoři příslušných galerií opěvují hromadu drti jako autorův nejvýš originální tvůrčí počin a v podstatě nejvýstižnější portrét přítele.

         Postavy Anne, která si právě založila vlastní poradenskou firmu, a jejího manžela, bývalého VIP kuchaře, jsou navenek odlišnými oběťmi vnějšího i vnitřního tlaku společnosti, v níž se hodnota člověka měří jeho pracovním zařazením. Anne je natolik posedlá perfektním chodem vlastní firmy, že na dovolené předstírá hraní golfu, aby mohla tajně pracovat. Holger neunese svou bezvýznamnost, i pro manželku se totiž stal jen jakýmsi ztělesněním domácího servisu, který je schopna vnímat jen velmi periferně. Spolyká tedy prášky, ovšem ani smrtí si pozornost manželky workoholičky nezíská: Anne si ani nevšimne, že její manžel leží už několik dní v posteli mrtvý, pouze se diví, proč jí policie klade tak divné otázky a nenechá ji normálně dál pracovat.

Hra Přátelé generace X byla prestižním německým divadelním časopisem Theater heute zvolena Hrou roku 2013 (Stück des Jahres 2013). 

Hra o workoholismu Přátelé generace X měla úspěšnou premiéru v listopadu 2014 v Divadle Josefa Kajetána Tyla v Plzni.   

Překlad hry Přátelé generace X vyšel v publikaci Felicia Zeller: Pět her, kterou vydal Transteatral v roce 2015. 

  Text v elektronické podobě je k dispozici v DILIA.