RÁJ (Paratiisi, 2011)

Jussi Moila

Překlad: Otto Kauppinen
Žánr: epické drama
Obsazení: 26 mužů, 4 ženy (v některých případech jde o kolektivní postavy)

          Moilův text Ráj se dá označit za epické drama, protože je jeho děj neustále zcizován epickým vypravěčem. I v rámci epického dramatu jde však o výjimku, protože zcizování je opravdu časté. Postavy se také slepě neřídí „pravdou vypravěče“, ale někdy mu oponují a snaží se publikum získat na stranu svého subjektivního pohledu. Tento princip poukazuje na obtížnost vyhledávání objektivních informací v dnešní době.

         Text vypráví příběh chlapce Josepha (cca 12-14 let – v průběhu děje stárne), žijícího ve fiktivní „blízkovýchodní“ zemi Kianji. Mapuje nejprve jeho chudé, ale relativně šťastné dětství, kdy bylo jeho největším potěšením zpívat se svým mladším bratrem Mikem písně Michaela Jacksona a tancovat na ně. Přichází však drsné probuzení do reality, když místní osvobozenecká guerilla ILA začne aktivně bojovat proti vládě. Při následném raketovém útoku jsou zabiti oba rodiče chlapců, a ti se v šoku potloukají opuštěným městem. Mladší Mike zešílí, Josepha donutí vojáci kopat příkop. Při tom se seznámí se Saiduem, chlapcem podobného věku, a Solomonem, jeho bratrem, kteří sdílejí podobný osud. Chlapcům se ve vhodnou chvíli podaří utéct, ale nemají kam jít a hladovějí. Zachrání je muži z ILA, kteří je vezmou mezi sebe. Jejich vůdce Kanpo se stane Josephovým zbožňovaným hrdinou. Kanpo toho využije a postupně mění chlapce na oddané fanatiky. Když však ILA začne prohrávat a Kanpo nařídí chlapcům spáchat sebevražedný útok na vládní vojáky, Joseph uteče. Jeho psychický otřes je však natolik silný, že se několik měsíců nachází ve stavu polosnění, kdy se mu promítají děsné i chlácholivé vize jeho mrtvých rodičů a bratra, Kanpa i Saidua. V této době se o něj stará kněz místního kostela a finská sociální pracovnice, která v Kianji pomáhá lidem. Když se Joseph vrátí do reality a poví jí svůj příběh, snaží se mu zařídit vízum v západním světě. Nikde jej však nechtějí, proto se žena nakonec rozhodne chlapce adoptovat. Odjíždějí spolu do Finska, kde Joseph konečně začíná zapomínat na svoji tíživou minulost. Když však nastupuje do místní školy, uvědomuje si, že to ve Finsku není tak růžové. Není přímo šikanován, ale ve třídě striktně rozdělené na Finy a Rusy se svými interními konflikty se nezdá být pro cizince místo. Joseph se snaží si místo vydobýt a jeho znovuobjevený talent v napodobování Michaela Jacksona je přijat s obdivem i u dívek. Celkově však přijat není a snaží se svoji jinakost maskovat. Když ho však urazí dva skinheadi, rozzuří se a dojde na pěsti. Přivolaná policie však nechce kazit obraz města jako bezproblémového místa bez rasismu a svede vinu na Josepha. Ve městě se zvedne vlna nevole vůči Josephovi a dalším „nepřizpůsobivým“ přistěhovalcům. Noviny věc převrátí natolik, že Joseph nakonec i sám sobě zní, jako by si svoje obvinění z rasismu pouze vymýšlel.

          Nejde o doku-drama; lokace, kde se děj odehrává, jsou kromě těch umístěných ve Finsku neexistující. Text je velmi aktuální („nečernobílost“ válečných konfliktů, nepochopení cizích kultur, „samaritánská“ činnost západních zemí v cizině, vzmáhající se rasismus). Jeho struktura je variabilní a je vhodný i k úpravám, které by např. zvýšili jeho aktualitu v českém prostředí atd. Moila finskému divákovi zcizuje jeho vlastní zemi tím, že v jeho Finsku se mluví maďarsky. Účel tohoto je vyvolat v divákovi podobné pocity, jaké zažívá hlavní hrdina, který také finštině nerozumí. V překladu jsou však (kromě maďarských verzí a českého překladu) ponechány i finské verze replik – v českém kontextu ztrácí použití maďarštiny smysl a Finové mohou mluvit finsky. To však již záleží na inscenátorech.

  Text v elektronické podobě je k dispozici v DILIA.