POPELEČNÍ VEČEŘE (1988)

Benjamin Kuras

Žánr: tragikomedie
Obsazení: 4 muži

Tragikomedie posledních dnů Giordana Bruna ve věznici Svaté Inkvizice. Bruno, kterého zatkl jeho někdejší kamarád a spolužák z kněžského semináře, nyní agent Inkvizice Domenico, tráví své poslední dny před upálením na cele se dvěma potulnými komedianty z Commedie dell´arte, Coviellem a Fichettem, kteří byli zatčeni omylem a marně se dohadují proč. Z nudy a aby nevyšli z hereckého cviku, se učí nazpaměť Brunem diktovaná jeho poslední filozofická poselství, která doufají jednou sepsat do knihy a prodat kacířům. Bezděky tím Bruna donutí svoje komplexní myšlenky o nekonečnosti vesmíru a svobody myšlení zjednodušit tak, aby jim rozuměli i oni. Mezi Brunem a komedianty se vytvoří téměř otcovsko-synovský vztah, jak Coviello a Fichetto postupně zjišťují, do jaké hluboké šlamastiky se těmito naučenými citáty sami dostávají. Do jejich vězeňské „pohody“ pravidelně zasahuje Domenico snažící se Bruna „jako kamarád“ marně přimět k odvolání a spolupráci s Inkvizicí výměnou za teplé místo ve vatikánské knihovně a večeře s kardinály. Po Brunově smrti ke dvěma „osiřelým“ komediantům v cele přibude sám Domenico, obviněný ze sympatií k Brunovu učení. Oba komedianti se rozzáří radostí, když se jim Domenico přizná, že zná celé Brunovo díla nazpaměť, handrkují se s ním, za kolik večeří jim nadiktuje kolik kapitol, a s překvapením se od něho dozvídají, že ten vesmír je samozřejmě skutečně nekonečný. Domenicovi se zjevuje Brunův duch (kterého komedianti nevidí a domnívají se, že Domenico se zbláznil), aby mu popřál radostné vězeňské utrpení a sdělil mu, jaká je ta věčnost nuda a ať na ni raději nespěchá.

Hra byla původně psaná anglicky pod názvem Supper of Ashes, premiéru měla v londýnském divadle The Gate v roce 1987, rozhlasovou verzi uvedla BBC (v českém překladu také Český rozhlas). Německá verze Phoenix Aus Unserer Asche měla premiéru v Eurotheater v Bonnu v roce 1990 se sponzorstvím Italského institutu a zůstala na repertoáru 18 měsíců. „Velmi zdařilá hra o jednom z největších italských myslitelů... Úspěšný pokus o prolnutí filosofických debat se svižnou improvizovanou komikou, střídání oduševnělosti s lidovým vtipem činí hru přitažlivou. Napínavá potyčka se svobodou ducha.“ (Bonner, 1900). Českou rozhlasovou verzi uvedla Vltava v roce 2008 s Jiřím Lábusem v hlavní roli.

  Text v elektronické podobě je k dispozici v DILIA.