DVANÁCT ZPŮSOBŮ MIZENÍ aneb MÁG
Daniela Fischerová
Obsazení: 6 mužů, 2 ženy (nebo 5 mužů, 3 ženy)
Ve své hře Dvanáct způsobů mizení si Daniela Fischerová zahrává se světem jevištního iluzionismu nejen v námětu, ale i ve formě: Hlavní postava hry, slavný padesátiletý kouzelník Viktor, prožívá se svou asistentkou Stellou další ze štací svého turné - ukáže se však, že je to právě ve městě, kde ho před sedmatřiceti lety zanechala jeho obdivovaná matka. Viktor se z této ztráty nikdy nevzpamatoval, zůstal dítětem hledajícím ochranu žen, z nichž ovšem jedinou jeho jistotou zůstává Stella, jeho výmluvná jevištní pomocnice.
V osudovém městě však dojde i k osudovému setkání: Viktor se zamiluje do mladé kleptomanky Iris, kterou zachrání před zatčením, a pod vlivem lásky se u něho začnou projevovat - ať už skutečné či zdánlivé - magické schopnosti. Věci i lidé, dříve objekty Viktorových a Stelliných triků, opravdu mizí, aby se vzápětí nečekaně objevily - a není to pouze důsledkem Irisiny nezvladatelné choroby. Iris dokonce úspěšně nahradí nemocnou Stellu ve Viktorových produkcích a Viktor bude Stellou postaven před nutnost mezi oběma ženami volit. Jenže v tuto chvíli vyjde najevo, že Viktorův život s iluzemi nejen pracuje, ale na iluzích už dávno stojí. Iris Viktora nemiluje, Stella není žena a - jak objasní Kriminalista, nadšený divák Viktorových vystoupení - ani Viktorova matka ve skutečnosti svého třináctiletého syna kdysi neopustila z vlastní vůle... Z dvanácti způsobů mizení, kterým ho kdysi učila, bývala poslední smrt. Viktor se však nakonec ubrání tomu, aby jej použil.
Text v elektronické podobě je k dispozici v DILIA.