BEAT

Viliam Klimáček

Žánr: tragikomedie
Obsazení: 4 – 5 mužů, 4 – 5 žen

Rodinná tragikomedie o tom, v jakém rytmu nám tloukly srdce v čase reálného socialismu.

Důležitým tématem hry je emigrace na nezaměnitelném pozadí vztahů obyčejné rodiny v typickém maloměstském slovenském prostředí. Příběh by se vlastně mohl odehrávat kdekoliv, a přeci budete mít neodbytný pocit, že je právě váš. Veselý, smutný, dojemný... Chvílemi nabírá až rozměry antického dramatu, jehož forma se naivně vesele bije s obsahem. Všudypřítomný chór groteskně komentuje všední osudy tzv. malých lidí. Hra BEAT (každý má svůj rytmus) představuje v tom nejlepším slova smyslu experiment, který má však silný divácký potenciál. Vždyť ve které rodině nebyly pobožné babičky, rebelující synové - bigbíťáci, starostlivé matky číhající na nedostatkové zboží, nebo zašití geniální kutilové - otcové. První studentské lásky, ale i bolestné vystřízlivění ze socialistické nostalgie a iluze, že na Západě to všechno funguje jinak.

„Pro mě je BEAT univerzální příběh. Mám pocit, že takhle směšně, trapně a zároveň citově jsme žili všichni. Víc jsme četli a z toho mála, co jsme dokázali nasát z knížek, zahraničních rádií a vídeňskou televizi, protože internet u nás tehdy nebyl, jsme hodiny dokázali debatovat o politické situaci ve světě, která byla výrazně odlišná od té oficiální, prezentované tehdejšími státními médii. Půjčovali jsme si samizdatové knihy, poslouchali zakázanou hudbu, zkrátka byl to svým způsobem určitě čas duchovnějšího hledání. Proto si ho i tak dobře pamatuji. Mnozí jsme v těch časech takhle žili a myslím si, že by to mohlo být zajímavé i pro mladé a naše děti, které to nikdy nezažily. BEAT je univerzální příběh o tom, jak se v té době žilo v jedné zakleté zemi, spící princezně jménem Československo.“

(Viliam Klimáček)

  Text ve slovenštině v elektronické podobě je k dispozici v DILIA.