BYTÍ č. 2 (Бытие №2, 2004)

Ivan Vyrypajev

Překlad: Kateřina Benešová
Obsazení: 2 muži, 1 žena

Na neobyčejný úspěch divadelní hry Kyslík, která získala mnoho cen na ruských i zahraničních festivalech, navázal Ivan Vyrypajev (*1974) neméně úspěšným Bytím č.2. I tato hra, jež opět klade neodbytné a znepokojující otázky o smyslu lidské existence, se stala na ruské divadelní scéně významnou událostí (hlavní cena na Moskevském festivalu Novaja drama.) Umělecký režisér moskevského divadla Praktika debutoval v minulém roce také na poli kinematografie. Jeho film Euforie získal Zlaté lvíče na filmovém festivalu v Benátkách.

Fiktivní autorkou této „tragédie smyslu“ je pacientka psychiatrické kliniky. Svoji hru poslala prostřednictvím ošetřujícího lékaře Vyrypajevovi, ten pak doplnil několik svých pasáží, především aby odlehčil přílišné závažnosti textu. Hlavními a jedinými hrdiny jsou Bůh a Lotova žena, jež se právě proměnila v solný sloup. Bůh, kterého autorka pojmenovala po svém psychiatrovi, ženu přesvědčuje, že on sám, tj. Bůh neexistuje, nemá proto cenu v něj věřit. Stejně tak se psychiatři snaží vytrhnout své pacienty z bludů, kterým normální lidé nevěří. Je tedy v dnešním světě vůbec normální věřit v Boha? A čemu pak věřit ve světě, kde vládne exaktní věda? Palbu trýznivých otázek přeruší tu a tam obhroublé popěvky proroka Ivana. Výrazná muzikálnost a rytmičnost celého textu je tak v těchto pasážích ještě zvýrazněna. Hra končí odletem všech tří postav na Slunce, kde sídlí Bůh a kam se zřejmě nikdy žádný kosmonaut nedostane, aby to vyvrátil.

  Překlad vznikl v rámci Překladatelské dílny 2007 a je k dispozivi v elektronické podobě v DILIA.