ZIMA

Jevgenij Griškovec

Překlad: Martina Pálušová
Obsazení: 2 muži, 1 žena

Spisovatel, dramatik, herec a režisér Jevgenij Griškovec se narodil v roce 1967 v Kemerově, kde později vystudoval filozofickou fakultu. Již při studiu se Griškovec angažoval v univerzitním divadle pantomimy a v roce 1990 založil nezávislé divadlo Lóže. O osm let později vstoupil na Moskevskou scénu s inscenací Jak jsem snědl psa, pod kterou je podepsaný jako autor, herec i režisér. Za inscenaci získal národní divadelní cenu Zlatá maska v kategoriích Inovace a Cena kritiků. Je autorem her Současně, Zápisky ruského cestovatele, Planeta a Zima, které již byly přeloženy do češtiny, dále her Gorod a Drednauty. Za hry Zima a Zápisky ruského cestovatele získal cenu ruských Nezávislých novin Antobooker. Kromě her píše Griškovec povídky, romány a novely. Povídky z alba Sejčas (povídky se staly předlohou desky Sejčas, kterou Griškovec nahrál společně s kapelou Bigudi), nejnovější kniha povídek Planka, novela Reki a román Rubaška u nás zatím nebyly publikovány. Se svými inscenacemi hostuje v celé Evropě, s monodramatem Jak jsem snědl psa navštívil dvakrát Českou republiku.

Hra Zima představuje jeden z vrcholů autorovy dosavadní tvorby. Příběh dvou vojáků, kteří jsou vysláni na jakýsi tajný úkol do temného lesa za třeskuté zimy, tvoří pouze rámec pro poetický příběh o vzpomínkách na mládí a hledání vlastní identity. V lese se vojáci setkávají se Sněhurkou, která se proměňuje v různé ženské postavy z období jejich dospívání. Dramatická situace je budována na napětí mezi fikcí a realitou. Oba vojáci postupně umrzají, ale právě ve chvílích největšího vypětí duševních i fyzických sil k nim přichází milosrdná Sněhurka, aby je ještě jednou provedla některými okamžiky jejich života. Ač se jedná o příběh v podstatě tragický, jeho svérázná poetika a téměř pohádková atmosféra působí, jako ve všech Griškovcových hrách, nesmírně pozitivně, ale zároveň nostalgicky až sentimentálně v dobrém slova smyslu.

Jazyk dramatu je bohatý a rozvláčný. Griškovcovy texty (nejvíce Planeta, Současně, Jak jsem snědl psa a právě Zima) působí přesně opačným dojmem než současná „drsná“ dramatika. Postavy nikam nespěchají, tempo je volné a děj je často přerušován odbočkami. Drama Zima nabízí nejen místo pro dramaturgickou a režijní invenci, ale také nevšední divácký zážitek. Překlad získal v roce 2007 2. místo v překladatelské soutěži J. Levého (1. místo nebylo uděleno).

  Text v elektronické podobě je k dispozici v DILIA.