Licenci (tedy oprávnění, že smíte provozovat nějaké dílo) je třeba získat pokaždé, když se chystáte uvést dílo chráněného autora. Autor je chráněn 70 let po své smrti. Čili například v roce 2010 to znamená, že o licenci je třeba požádat u děl všech autorů, kteří zemřeli po roce 1939 (platí to jak u českých, tak i zahraničních). Pozor! Autorem je i překladatel, úpravce atd. – aby tedy bylo dílo tzv. volné, museli by všichni jeho autoři (tedy včetně překladatele) zemřít před rokem 1940. Jen v takovém případě se licencí nemusíte trápit. Pokud je ovšem alespoň jeden z autorů chráněný a vy se rozhodnete takové dílo uvést, postupujte následujícím způsobem:

 

Ještě než zahájíte zkoušky, oznamte svůj záměr DILIA (paní Marešové, maresova@dilia.cz  či na tel. 266 199 845). Sdělíme vám podmínky, za jakých je možné zvolenou hru uvádět. Vyhnete se tak nemilým překvapením, např. že hra je pro vás příliš nákladná, nebo že na ni má už exklusivně práva některé profesionální divadlo, v některých případech třeba nejsou práva dostupná pro amatérské soubory a podobně. Takto zjištěné podmínky jsou pouze informativní, konkrétní provozovací podmínky pro vaše divadlo může DILIA dojednat až na základě řádně vyplněné Žádosti o poskytnutí licence.

 

Žádost o licenci pošlete do DILIA paní Marešové vyplněnou a podepsanou nejméně 2 měsíce před plánovanou premiérou, u zahraničních autorů je dobré dodržet lhůtu 3 měsíce předem. V případě, že vyplníte v žádosti některého autora, kterého DILIA nezastupuje, sdělí vám to některá z referentek divadelního oddělení a dá vám kontakt na příslušnou agenturu. V takovém případě sesbíráte licence na provozování divadelní inscenace od více agentur.

 

Velmi důležitou součástí vyjednávání podmínek licence jsou i informace o takových podrobnostech, jako jsou úpravy textu a svolení k němu, změna názvu díla a svolení ke změně, použitá hudba a její délka, způsob otištění informací o autorovi do propagačních materiálů divadla atp. DILIA pro vás získá licenci až po ujednání těchto bodů, proto je zapotřebí Žádost o poskytnutí licence vyplnit co možná nejpřesněji a posléze spolupracovat s referentkami divadelního oddělení.

 

Jakmile pro vás agentura zajistí souhlas od všech autorů, vystaví pro vás licenční smlouvu, která obsahuje všechna vaše práva a povinnosti, konkrétní finanční podmínky atd. Po podpisu smlouvy se vaše produkce stává legální a pokud dodržíte její podmínky, nemusíte se již ničeho obávat. Je pochopitelné, že někdy dojde k provozním změnám i po podpisu smlouvy - typickým příkladem může být, že jste nuceni posunout datum premiéry. Pamatujte, že je třeba vždy všechny změny oproti licenční smlouvě probrat s agenturou, pokud se nedodržení podmínek smlouvy zjistí až po premiéře, vystavujete nebezpečí sankcí ze strany autorů!

 

V případě užití hudebně-dramatických děl probíhá jak jednání o licenci k užití, tak i o zapůjčení hudebního materiálu. Zapůjčování notových materiálů zajišťuje hudební oddělení DILIA.

 

    Hlavní způsob, jak platit autorské honoráře, je podílová odměna z hrubých tržeb tzv. procenta. Z vybraného vstupného tak platíte DILIA např. 8%. Některé zahraniční agentury však požadují při tomto způsobu platby ještě tzv. „nevratné“ „zúčtovatelné“ zálohy. Vysvětleme si tyto pojmy na praktickém příkladu. Dejme tomu, že máte v licenční smlouvě uvedeny tyto podmínky: záloha 100 € proti 8% z brutto (hrubých) tržeb. To znamená, že za licenci dopředu zaplatíte 100 € (+ provizi agentuře a bankovní poplatky). Potom hru hrajete (kolikrát chcete, ale většinou je vaše smlouva platná jen na rok či dva, pak musíte požádat o prodloužení a velmi pravděpodobně zaplatit další zálohu) a hlásíte DILIA výši hrubých tržeb z každé reprízy. DILIA z této sumy vypočítá 8% a fakturuje podle obdržených hlášení. Jakmile zálohu tzv. obehrajete (přesáhnete těch 100 €), DILIA vám zaplacenou částku vrátí a dál platíte autorské honoráře del zaslaných faktur. Tento postup znamená, že je záloha „zúčtovatelná“.

    Může se však stát, že odehrajete málo představení a ani svou zálohu neobehrajete. Peníze však již zpátky nedostanete, protože záloha je „nevratná“. Je to taková jistota pro zahraniční agentury, že se jim pokryjí náklady na vystavení licence a další servis. Bez zaplacení této zálohy by se případem ani nezabývaly, licenci by vám nedaly a vy byste hru nemohli vůbec uvést.

V některých případech - zejména u her angloamerických autorů - jsou licenční podmínky pro amatérské soubory řešeny tak, aby soubor platil vždy stejnou paušální sumu za jedno představení. V takovém případě je totiž pro soubor finanční agenda velmi jednoduchá. Agentura se s vámi dohodne, kolikrát budete chtít hru uvést a příslušný počet představení si koupíte za paušální sumu. Když je hra úspěšná, požádáte o prodloužení licenční smlouvy a další představení si přikoupíte. Platby jsou jednorázové při podpisu smlouvy (či prodloužení smlouvy). Jedná se o praxi, která není tak častá a vždy záleží na rozhodnutí nositelů práv, tedy na zahraniční agentuře.

    Tam, kde se platí autorské honoráře prostřednictvím procent z hrubých tržeb a kde nejsou uplatněny zálohy (nejčastěji u českých autorů), uvádíme do smluv tzv. minimální paušál. To znamená, že v případě velmi nízkých tržeb uplatňujeme paušální částku (např. tržby 1.000,-Kč z toho 8% je 80,-Kč, DILIA však vystaví fakturu na minimální paušál např. na 200,-Kč).
    Nezapomínejte tedy, že u chráněného díla si každý soubor musí předem vyžádat souhlas s jeho uvedením a požádat o získání licence. Divadelní oddělení DILIA pak zjistí, za jakých podmínek lze dílo uvést, a vystaví licenční smlouvu, bez níž není veřejné scénické provozování díla možné. Jak již bylo výše řečeno, doporučujeme začít jednat vždy s dostatečným předstihem, protože zvláště u zahraničních agentur se celá záležitost může zdržet. Dále bychom chtěli upozornit na skutečnost, že vzhledem narůstajícímu počtu žádostí o informace či vystavení smluv v období různých přehlídek amatérských souborů je nutno DILIA kontaktovat přibližně dva měsíce před konáním festivalu. Nezapomeňte, že bez licenční smlouvy se festivalu zúčastnit nemůžete!