Karel Kraus se významně podílel na formování českého poválečného divadla. Spolupracoval s režisérem Otomarem Krejčou v činohře Národního divadla a v Divadle za branou. Kromě Krejči spolupracoval také s režisérem Jiřím Frejkou.

Karel Kraus, narozený v roce 1920 v Plzni, se zajímal o divadlo od středoškolských studií. Po válce byl dramaturgem pražské vinohradské scény, pět let pracoval u filmu a od poloviny 50. let do roku 1961 působil za Krejčovy éry na české první scéně. Krátce pracoval v Divadelním ústavu a v roce 1965 s Krejčou založil Divadlo za branou. Signatář Charty 77 od roku 1986 redigoval samizdatovou revui O divadle. V první polovině 90. let s Krejčou spolupracoval na obnovení Divadla za branou.

V roce 2001 vydal Kraus knihu Divadlo ve službách dramatu. Vyšla jako první svazek edice České divadlo - eseje, kritiky, analýzy. Dostal za ni cenu F. X. Šaldy. Podle Jany Patočkové, editorky zmínění publikace, byl také nositelem francouzského řádu Za zásluhy, který se uděluje cizincům za zásluhy o francouzskou kulturu. Ocenění získal v roce 2011 za překlady francouzských her. Některé z nich, i když jsou z 50. let, se podle jeho textů hrají dodnes, poznamenala Patočková.

V roce 2010 obdržel cenu ministerstva kultury za přínos českému divadlu.

Ve své práci se Kraus podrobněji zabýval dílem některých autorů, jako například Františka Hrubína, Antona Pavloviče Čechova, Jeana Giraudouxe či Samuela Becketta.

Čest jeho památce!

Zdroje: ČTK, www.france.cz (foto)