Neil Simon byl označován za nejúspěšnějšího současného amerického dramatika a jeho hry nebo filmy s jeho scénářem nastartovaly kariéru řady filmových i divadelních hvězd.
Jeho hry se vyznačují mistrně vystavěnou zápletkou s překvapivým závěrem, skvěle vykreslenými postavami a brilantními dialogy. Kritici ho označovali za komerčního dramatika v nejlepším slova smyslu.
„Říkal, že píše pro tichou většinu. Což vlastně znamená, že vypráví příběhy, které jsou velice ztotožnitelné. Bylo poměrně dost lidí, kteří po představení přišli a říkali, že se v tom viděli,“ upozornila režisérka Lucie Málková.
Simon začínal jako poslíček v podatelně společnosti Warner Brothers, ale tuto práci brzy vyměnil za psaní skečů a později scénářů ke komediálním seriálům pro rozhlas a televizi. Začínal s bratrem Dannym, v průběhu padesátých let se osamostatnil a vysloužil si i dvě nominace na prestižní televizní cenu Emmy.
Na Broadwayi se překvapivě prosadil hned na první pokus: jeho hra Come Blow Your Horn se dočkala 678 repríz a pod názvem Pojď si zařádit (1963) podle ní vznikl i hollywoodský film s Frankem Sinatrou v hlavní roli.
Za muzikál Little Me (1961) obdržel první nominaci na divadelní cenu Tony (z celkem 17 nominací tři úspěšné) a definitivně se etabloval hitem sezony Bosé nohy v parku (1963). Následovala opět úspěšná filmová adaptace (1967) s ústřední dvojicí v podání Roberta Redforda a Jane Fondové.
Až do osmdesátých let chrlil Simon jeden divadelní či muzikálový šlágr za druhým (například Podivný pár, Pokoj číslo 719, Vstupte!), téměř rok co rok. Jeho poslední divadelní hra Rande s duchem (Rose’s Dilemma) byla na Broadwayi uvedena v roce 2003.
Psaní se Simon věnoval především v Kalifornii. „Přijel jsem sem, abych psal. Pět dní v týdnu. Každý týden. Nikdy to nešlo snadno, opravdu. Nemůžu říct, že by jediná hra vznikala lehce,“ tvrdil Simon.
Přestože se proslavil především komediemi, psal i vážnější kusy. Do temnějších zákoutí lidské duše se Simon vydal například v autobiografické trilogii Brighton Beach Memoirs, Biloxi Blues a Broadway Bound. První částí se slavnostně otevíralo v roce 1983 broadwayské divadlo Alvin, od té doby fungující pod názvem Neil Simon Theatre.
Na kontě měl také čtyři nominace na Oscara a v roce 1991 obdržel Pulitzerovu cenu za drama Ztraceno navěky (Lost in Yonkers). V roce 2006 získal Cenu Marka Twaina pro autory humoristických a satirických textů.
Hold mu v minulosti vzdal třeba herec Jack Lemmon: „Neil má schopnost psát postavy, které, i když jim fandíme, jsou vlastně záporné. Mají různé slabůstky, chybují. Ale jsou to lidské bytosti, ani úplně špatné, ani úplně dobré. Jako my.“
Marvin Neil Simon se narodil 4. července 1927 v newyorském Bronxu do židovské rodiny. V šestnácti vstoupil do armády. Po válce navštěvoval Newyorskou a Denverskou univerzitu, studia však nedokončil.
Byl pětkrát ženatý se čtyřmi ženami. V roce 2004 podstoupil transplantaci ledviny; dárcem byl jeho dlouholetý přítel a publicista Bill Evans, který nyní potvrdil úmrtí slavného dramatika. V posledních letech života Simon trpěl Alzheimerovou chorobou.
(Zdroj: ČTK)